* LN Proč říkáte, že seznam památek UNESCO dnes nemá smysl?
Podle mne neměl smysl v žádné době. Copak může byrokratická instituce dávat certifikát, co má být považováno za kulturní hodnotu?
* LN Praha je v seznamu už od roku 1992. Nepomohlo jí to v tom, aby co nejdřív po pádu komunismu přilákala turisty ze západu?
Pokud nějaká země není na mapě světa, pomůže jí každá zmínka. Nemyslím ale, že tuto funkci musí plnit byrokratická instituce financovaná veřejnými penězi.
* LN UNESCO bylo jediný orgán, který se například snažil krotit vize magistrátních úředníků při projektování pankrácké pláně.
Jenže to si právě nepřeji. Nechci, aby nám pařížská instituce diktovala, co máme dělat. Stejně jako nechci, aby český úředník koukal pařížskému zvolenému radnímu pod prsty a krotil ho v jeho záměrech.
* LN Obecně se ví, že tradice vymírají. Coby nemateriální památky na seznamu ale možná mají jedinou možnost, jak přežít.
Některé tradice vymírají, jiné se rodí. Tak to chodí už tisíce let a chodit bude navždy. Jestli je certifikát od byrokratické instituce „jediným způsobem“, jak něco udržet při životě, pak už to dávno žít nemělo.
* LN Bez diskuse ovšem je, že město, které na seznamu je, se stává mnohem lákavější pro turisty. Například statistiky návštěvnosti památek v Třebíči ukazují, že zájem o ně stoupl několikanásobně.
Pokud si některé cestovní kanceláře alibisticky usnadňují práci a sahají po certifikátech úředních institucí, pak je chybou zákazníků, že jejich služby využívají. To potom ustavme dalších tisíc mezinárodních úřadů. V jednom nám doporučí, v jakých hotelích máme bydlet, ve druhém jaké knihy číst, ve třetím jaké pivo pít. Kdo pro své rozhodnutí potřebuje razítko úřadu, je asi líný myslet.
* LN Paradoxní je, že podnikatelé v Třebíči vyšší tržby nezaznamenali.
Svědčí to o naturelu zákazníků, kteří se nechají vést doporučením byrokratických institucí.
