Současná krize však rozvoj města zabrzdila, přiznává.
* LN Dotkla se už ekonomická krize Ostravy?
Tam, kde se dříve hlásilo do soutěží dvacet investorů, zbývají stěží dva. Projekty se ruší, mnoho věcí se omezuje. Když jsem současné funkční období v roce 2006 začínal, světová ekonomika fungovala a o Ostravu začal být velký zájem. Boom byl tehdy v Ostravě daleko větší než kdekoli jinde v zemi. Pozemky ve městě, o které dlouho nikdo ani nezavadil, najednou chtěla koupit řada investorů. Myslím si ale, že Ostrava naštěstí svoji atraktivitu stále neztrácí. Všichni předpokládají, že krize brzy odezní a ekonomika se opět rozjede. V této době se ovšem jakoby všechno zastavilo. Na radnici to samozřejmě pociťujeme. Přestalo se stavět a všichni šetří.
* LN Řada podniků na Ostravsku už ohlásila propouštění, omezuje se výroba. Hrozí Ostravě opět vysoká nezaměstnanost, která zde panovala ještě před pár lety?
Nejhorší byl z tohoto pohledu rok 2002. Tehdy se nezaměstnanost ve městě pohybovala okolo devatenácti procent. V poslední době se míru nezaměstnanosti podařilo snížit dokonce pod osm procent. Ale bohužel. Křivka už zase stoupá nahoru. Vše tak trochu začíná být v oblasti víry a doufání. Já doufám, že se čísla nezaměstnaných v Ostravě nijak dramaticky zvyšovat nebudou. Tentokrát s tím téměř nic nemůžeme udělat. Ve zmiňovaném roce 2002 byla nezaměstnanost v Ostravě do jisté míry i v rukou lokálních politiků. Existovaly nástroje, jak podporou z městského rozpočtu a spoluprací s ministerstvem průmyslu a obchodu a Czechinvestem nastavit podmínky tak, abychom byli atraktivní a přitáhli investory. Myslím si, že tehdy lokální politici sehrávali nezastupitelnou roli.
* LNA to už se nyní nemůže opakovat?
Tehdy byla zcela jiná situace než dnes. Nebyla poptávka, protože nebyla ani nabídka. Málokdo si uvědomoval, že tady došlo k jakémusi zhroucení trhu v tom smyslu, že zde nebyly kancelářské prostory a investoři sem prostě nepřišli. A protože sem nepřišli investoři, nikdo nestavěl nové kancelářské prostory. To se nám podařilo prolomit. Za veřejné peníze byla postavena první kancelářská budova ve Vědecko-technologickém parku v Porubě. A obsadila se neskutečně rychle. Objevil se signál pro soukromé investory, že je tady reálný trh. A ti začali stavět. Veřejná dotace zlomila sestupnou spirálu a nastartovala ji. Na současnou ekonomickou situaci však mají lokální politici minimální vliv.
* LN Dala se současná krize nějak předpovídat?
Profesoři na univerzitách, kteří mají čas a možnosti vyhodnocovat různá data, mohli o krizi vědět dřív než ostatní. A dokonce se i takoví našli. Jenže profesorů je hodně a v určitých chvílích jim jen málokdo věnuje pozornost. Varovné hlasy jsou slyšet, teprve až systém začne kolabovat. Já za sebe musím říct, že jsem byl současným vývojem překvapen. Neskutečně.
* LN Už jste si ve vedení radnice řekli: Pánové, je problém, co teď dál?
Chceme reagovat tak, že zkusíme urychlit všechny připravené projekty. Peníze, které má město k dispozici, se budeme snažit prostavět, jak nejrychleji to půjde. Tak aby stavební firmy, které ztrácejí soukromé zakázky, mohly alespoň částečně vyrovnat ztráty z prostředků města. A otevřeně řečeno nebál bych se v této chvíli město o něco více zadlužit. Miliarda korun utracená do investic znamená tisíc pracovních míst. A to není vůbec málo.
* LN Ještě před pár týdny ale nikdo nečekal, že například nošovická automobilka Hyundai bude vyrábět jen tři dny týdně...
Je důležité, jak se k problému postaví stát. Má například možnost udělat mnohem větší schodek v rozpočtu, napumpovat peníze do ekonomiky a udržet poptávku. Tím i vrátit důvěru lidí v systém, který se tak opět rozjede. Já věřím, že krize nebude zcela fatální v tom smyslu, že by se to stále více a více zasekávalo. Docela tedy doufám, že tomu tak je.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
