Kdybychom v neděli parafrázovali někdejšího primátora Prahy Igora Němce z dob povodní, mohli jsme si říci: Situace v lize je nadmíru výtečná. Je ovšem nutné dodat, že několik hodin poté, co „kníže Ignor“ svoji legendární větu řekl, zatopila velká voda metro.
A stejně tak jen pár hodin poté, co slátanci konečně přestali mít kliku jak od instituce, kam jejich fanoušci patří (tedy od blázince), chlapci v rudém předvedli další ze svých fatálních selhání.
Přitom situace mohla být opravdu nadmíru výtečná. Seshitci konečně neskórovali v poslední minutě náhodným gólem a po právu si z Hané neodvezli ani bodík. Kdyby tedy Sparta zdolala Liberec, mohl se po jasné výhře v Edenu jejich náskok smrsknout na šest bodů. Pro zdeptané a frustrované labily v sešívaných dresech by pak bezpochyby nebyl problém ve zbývajících osmi kolech ještě dvakrát prohrát.
Jenže se opět projevilo „umění“ Pepíkova souboru nedat gól ani z nejvyloženější příležitosti. Takže jsme nakonec mohli být rádi za upachtěnou plichtu a možný útok na titul zůstal utopený jak stanice metra Palmovka v roce 2002.
Nuže nevadí. Nejdůležitější zápas jara nás čeká v pondělí. Ať už liga dopadne jakkoliv, potupou nabubřelých slátanců si Pepíkův soubor vyslouží odpustku.
Autor (31) je namyšleným sparťanem a vždy jím bude
