BERLÍN/PRAHA Když včera dvě hodiny po poledni německý prezident Horst Köhler v zámku Bellevue - ve svém berlínském sídle -přišel před novináře, nikdo ani náznakem netušil, jaký šok přijde.
„Prohlašuji, že tímto odstupuji z úřadu spolkového prezidenta,“ prohlásil Köhler. Krátká pauza. „S okamžitou platností,“ dodal k všeobecnému překvapení. Německo se tak vůbec poprvé ocitlo v situaci, kdy se spolkový prezident s okamžitou platností vzdal svého úřadu.
Proč 67letý v pořadí devátý poválečný prezident odešel? Svůj krok Köhler odůvodnil přívalem kritiky, která následovala po jeho nedávných vyjádřeních týkajících se vojenského nasazení Německa v zahraničí. Köhler v rezignačním projevu přímo řekl, že kritika neměla žádné opodstatnění, a navíc prý postrádala respekt k hlavě státu.
Vše se odvinulo od vyjádření, které Köhler poskytl na okraj nedávné návštěvy Afghánistánu rozhlasové stanici Deutschlandradio Kultur. Köhler mimo jiné uvedl, že „země naší velikosti s takovou orientací na zahraniční obchod a se závislostí na zahraničním obchodu musí vědět, že v krajním případě je nutné i vojenské nasazení k ochraně našich zájmů“.
Jako příklad jmenoval „volné obchodní cesty“. Jde prý o to, „aby se zabránilo celé regionální nestabilitě“, která zmenšuje šance Německa „si prostřednictvím obchodu zajistit příjmy a pracovní místa“. O několik dní později sice přes svého mluvčího vzkázal, že se jednalo o nedorozumění, jeho vyjádření se prý netýkalo nasazení v Afghánistánu, nýbrž boje „proti somálským pirátům“. Postkomunistická Levice, Zelení a sociální demokraté (SPD) ale v pátek požadovali od Köhlera jasné stanovisko, zda se skutečně přimlouvá za použití války při ochraně německých zájmů. Kritika se objevila i v tisku. I přesto se odstoupení Köhlera nečekalo.
Hlavou státu byl od roku 2004, loni byl do prezidentské funkce zvolen podruhé opět jako kandidát současných vládních stran CDU/CSU a FDP. Köhler nevyšel z politického prostředí, jak je tomu v Německu u hlav státu obvyklé -vedl v minulosti například Mezinárodní měnový fond. A i když v Německu je funkce prezidenta spíše ceremoniální, snažil se Köhler svými vyjádřením vstupovat do každodenní politické debaty. Občas svými výroky vyvolával rozruch, v březnu například kritizoval dosavadní bilanci kabinetu kancléřky Angely Merkelové (CDU).
Přehnaná reakce Server týdeníku Der Spiegel nyní v souvislosti s jeho odchodem vcelku přísně napsal, že prezident byl ve své funkci vlastně nešťastný. Prý se mu s jeho úřadem nikdy nepodařilo sžít. Odstoupení kvůli kritice, která je v demokracii běžná, považuje Spiegel za přehnanou reakci, která úřadu nepřísluší.
Merkelová odchodu Köhlera litovala, i proto se mu ho snažila neúspěšně rozmluvit. Pravomoci hlavy státu dočasně převzal Jens Böhrnsen, předseda horní parlamentní komory - Spolkové rady. Nového prezidenta musí podle ústavní listiny zvolit Spolkové shromáždění nejpozději do třiceti dnů.
***
HORST KÖHLER Devátý spolkový prezident
* Devátou německou poválečnou hlavou státu se Horst Köhler (67) stal v roce 2004, předtím stál v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF). Loni ho zákonodárci zvolili i pro druhé funkční období.
* Od 80. let byl členem Křesťanskodemokratické unie (CDU), přesto nefungoval jako profesionální politik. Odchod Köhlera postavil před kancléřku Angelu Merkelovou (CDU) nesnadný úkol rychle najít nového prezidenta.
