Minulý pátek měla akciová společnost ZD Krásná Hora n. Vlt., jejímuž představenstvu Jiří Zelenka předsedá, valnou hromadu. „Nepopírám, že jedním z našich cílů je zabránit spekulantskému zkupování akcií. Chceme posílit zaměstnanecké akcie a snažíme se, aby podnik byl konkurenceschopný nejen v Česku, ale i v EU. Samozřejmě chci, aby dál fungoval jako zemědělská firma. Ale hlavně to, aby venkov vůbec mohl existovat, aby tu lidé chtěli žít. Když jsem začínal, říkalo se, že v Krásné Hoře jsou mladí lidé. Dnes už to úplně neplatí,“ vysvětluje Zelenka. V podniku pracuje čtyřicet let a vede jej od změn na konci roku 1989.
Ze selského rodu Jiří Zelenka pochází ze sedlácké rodiny z vesnice Podmoky nedaleko Krásné Hory nad Vltavou, vyrůstal na statku. Kvůli kádrovému posudku se nedostal na vysokou školu, takže si ji později dodělával dálkově. Po absolutoriu střední zemědělské školy nastoupil na pár měsíců před vojnou do družstva v Podmokách a po absolvování vojenské služby dostal nabídku na místo zootechnika v Krásné Hoře. V ní už zůstal. V družstvu prošel během let různými pozicemi - ze zootechnika se stal vedoucím živočišné výroby a v roce 1989 jej zvolili předsedou. V této funkci pak provedl družstvo úspěšně několika transformacemi, přičemž se mu až dodnes podařilo uhájit oblast, ve které bylo družstvo nejsilnější - což je především chov dojnic. „Původní družstvo mělo kolem 1700 hektarů polí. První transformace v roce 1993 dopadla tak, že se stalo družstvem vlastníků a začalo přebírat podniky v okolí, které se ocitly v konkursu. Tím se naše plocha zvýšila, v současnosti máme kolem 5000 hektarů. Ale jsme tu v kopcovitých podmínkách, takže velkou část z nich logicky musíme využívat jako pastviny,“ vysvětluje předseda.
Další a zatím poslední transformace, tentokrát na akciovou společnost, proběhla v roce 2003, přičemž manažer vyzvedává to, že šlo skutečně jen o změnu právní formy. „Nikdy jsme neudělali to, co se často stávalo, že bychom převedli dluhy do nějaké firmy a tu pak poslali do kopřiv. My máme pořád tytéž účty, tytéž pohledávky i závazky, ničeho jsme se nikdy nezřekli. Nevadí nám proto ani připravovaná transformace, i když s ní principiálně nesouhlasíme,“ prohlašuje Zelenka (jde o dokončení transformací družstev, které prosazuje ministr zemědělství Petr Gandalovič, pozn. red.). Ještě před rokem 1993 mělo družstvo dvanáctičlenné představenstvo. Pod Zelenkovým vedením je pětičlenné, přičemž jako svou zásadu razí předseda to, že jeho jednotliví členové musejí mít pravomoci i zodpovědnost. „Všichni jsou vysokými akcionáři a kupují si další manažerské i zaměstnanecké akcie. Chceme, aby je manažeři měli. U všech zaměstnanců je důležité, aby měli o podnik zájem a byli k němu loajální. Takže třeba nesmějí podnikat na vlastní IČO, musí u nás pracovat na plný úvazek.“ Některé jogurty mě uráží Na druhou stranu klesl po poslední transformaci v roce 2003 počet zaměstnanců družstva z 219 na 199. Také platy i přes zvyšování zůstávají lehce pod celostátním průměrem. Přičemž právě práce v zemědělství vyžaduje hodně přesčasů. „Vím, že za to musíme lidem něco nabídnout, a využíváme všechno, co lze. Máme tu zvýhodněné penzijní připojištění, životní pojištění, děláme závodní stravování, restaurovali jsme kuchyni a vaříme kolem čtyř set obědů, které i rozvážíme našim důchodcům v rámci obce. Jsme tady hlavní zaměstnavatel a spolupráce s obcí musí fungovat. Už Baťa razil zásadu, že zaměstnavatel musí pracovat pro své lidi.“
Jak spolupráce s obcí vypadá? Mnohahektarové pozemky krásnohorského podniku leží v katastrech celkem pěti vesnic, takže společnost spolupracuje celkem s pěti obecními úřady. Každý z nich má ve správě kolem třiceti kilometrů cest, na jejichž opravách se podnik podílí - platí zčásti nákup asfaltu nebo prořezává stromy v jejich okolí. S obcí souvisejí i současné rozvojové aktivity. „Spouštíme linku na zpracování štěpky (dřevní hmoty, z níž vzniká biomasa pro topení, pozn. red.). Obce se mohou přihlásit k programu ministerstva životního prostředí, které dotuje výměnu uhelných kotlů za topení na bioplyn a biomasu. A my budeme garantovat dostatek štěpky po celý rok. Podnik musí pracovat pro obec. Ale na druhou stranu musí být ekonomicky silný, aby si to mohl dovolit,“ tvrdí Zelenka, podle nějž je ale i tak těžké přilákat do družstva mladé lidi.
Přechod k využívání netradičních zdrojů je patrný také v dalších činnostech. „Teď dostavujeme bioplynovou stanici a zjednodušujeme základní rostlinnou výrobu. Takže odcházíme od pěstování brambor, které je v našich podmínkách složité, a rozšiřujeme plodiny využitelné pro bioplyn - kukuřici a travní porosty.“
Přesto však předseda trvá na tom, že podnik jako krásnohorské družstvo nemůže být postaven jen na ekologickém zemědělství a jako jeho hlavní činnost hájí plemenný chov dojnic. „Těsně po transformaci měla celá Česká republika řádově milion sto tisíc krav, teď je jich asi půl milionu. My tu máme dvě konkurenceschopná stáda dojnic a zvyšujeme jejich počty. Dojí špičkové mléko, které od nás odebírá i Bongrain ze Sedlčan, ročně dodáváme přes deset milionů litrů. Jezdí sem farmáři z Německa, Holandska i Francie a zajímá je, co děláme,“ říká Zelenka. Podle jeho slov ho trápí velká spotřebitelská orientace na cenu a malý zájem o české potraviny, které bývají kvalitnější než značná část nabídky supermarketů. „Když vidím jogurt s údajnou záruční dobou dva měsíce, tak mě to uráží, protože to prostě není jogurt. Tam není živá kultura, nejsou tam střevní mikroflóry, je to celé z náhražek a s jogurtem to nemá nic společného. To je problém.“ Vstup do Evropské unie, jehož se řada českých zemědělců obávala, podle Zelenky českému venkovu jednoznačně prospěl. „Všichni mluví hlavně o dotacích, ale já tvrdím, že ty bohužel pomohly i horším podnikům, aby neklekly. A navíc jsou minimálně o čtvrtinu nižší než v západních zemích EU. Můžeme však využívat všechny programy, co unie nabízí. Tady musím pochválit ministerstvo zemědělství, že jako druhé po Švédsku zvládlo celý rozvojový program unie EAFR a umožnilo nám z něj čerpat.“ Zemědělská politika EU však přesto bude muset podle Zelenky doznat značných změn. „Zvlášť mladí lidé nebudou chtít dávat do zemědělství tolik peněz jen tak. Navíc je potřeba všímat si zemí, jako je Čína a Indie, kde jde HDP prudce nahoru a s tím roste i zájem o potraviny. Cena obilí skáče také v souvislosti s ropou. Takže dotovat jen údržbu krajiny asi dál nebude možné, půjde o farmářskou produkci. Myslím, že změny nastanou už za předsednictví Francie.“
JIŘÍ ZELENKA
Rodina: „Se ženou jsme spolu čtyřicet let, máme dvě děti. Starší dcera je zemědělská inženýrka, žije v Českých Budějovicích, její šestiletý syn hraje hokej za nejmladší žáky - klub Motor a hraje v útoku spolu se synem slavného hokejisty Jardy Pouzara. Můj syn žije s manželkou, která učí v základní škole tady v Krásné Hoře. Stavějí dům, takže malou vnučku hlídá žena, která je už v důchodu.“ Auto: „Mám už deset let Opel Astra, kterého využívá hlavně žena, já nejčastěji jezdím služební octavií.“ Hudba: „Určitě country, nevadí mi ani dechovka, ale můžu slyšet i novější hudbu. Jenom metal ne.“ Volný čas: „Všichni jsme blázniví sportovci, kluk kopal profesionálně za Příbram a teď tu trénuje dorost, hrajeme tenis, ping-pong a podobně. Mám velký statek, založil jsem si vinici, vybudoval vinný sklípek a dělám si srandu z kluků moravskejch, například kamaráda Vaška Hlaváčka, že oni na vinice pobíraj dotace a já ji mám i bez dotací.“ Dovolená: „Už několik let jezdíme s partou na Slovensko do termálních lázní. To je moje jediná dovolená, kterou si užiju.“
