Všichni to někdy zažili – venku je třicet stupňů ve stínu a vy jste v klimatizovaném obchodě či ještě hůře sedíte v kanceláři, kde je taková zima, že si navlékáte svetr. Kýchání a rýma už se hlásí o slovo. A není divu, nosní sliznice člověka je totiž na náhlé změny teplot velice citlivá. Nejhorší dopady mohou mít takové změny pro alergiky a astmatiky.
Pozor na dovolené Podle alergoložky Ireny Krčmové nejsou vysoké teplotní výkyvy pro lidský organismus obecně dobré. „Lidský organismus totiž není vývojově na vysoké a náhlé rozdíly teplot přizpůsoben. Rozdíly vnější teploty vůči vnitřní nad deset až patnáct stupňů nedělají dobře hlavně alergickým pacientům. Znám příklady z klinické praxe, kdy pacient s alergií odletí takzvaně za zdravím do Egypta či jiné jižní destinace, ale vrací se s příznaky infekce dýchacích cest,“ říká. Někteří pacienti klimatizované hotely dokonce vůbec nesnášejí a těm pak lékaři raději doporučují pobyty buď v hotelech nižší kategorie nebo ve vysokohorském prostředí.
Všichni lidé bez rozdílu by měli dodržovat hlavní zásadu, že rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou má být maximálně do deseti stupňů. Ovšem je nutné nezapomenout na fakt, že každý člověk vnímá teplotu rozdílně, a tak je lépe se řídit tím, při jaké teplotě se bude cítit příjemně.
Podle mnohých odborníků jsou klimatizace pravděpodobně dalším faktorem, který je příčinou rostoucího počtu lidí trpících alergií. Ta by se již dala nazvat civilizační chorobou. „V současné populaci se udává až 30 procent alergiků. Ovšem nikdo z nás neví, kdy se u něho může jeho skrytá genetická vloha rozvinout. Právě klimatizace může být jedním ze startovních impulzů,“ informuje lékařka.
Kontrolujte čistotu přístroje Užitečnost klimatizacím nelze jistě upřít, aby svůj účel ale splnily bez újmy na zdraví, je potřeba s jejich užitím šetrně zacházet. Náhlé změny teplot nejsou jediný problém, který může způsobovat zdravotní problémy. Velice důležité je sledovat také hledisko čistoty a kvality klimatizačního zařízení. „To je nutné sledovat v průběhu celého roku. Voda v chladicím zařízení nesmí být kontaminována bakteriemi nebo plísněmi. Zejména v zahraničí v hotelích nižší kategorie jsem se setkala s klimatizacemi, které byly zdrojem vzdušných spor plísní. Ty jsou spouštěčem zejména rozvoje průduškového astmatu,“ podotýká Krčmová.
Zdravotníci naopak s otevřenou náručí vítají vynález čističky vzduchu, jejíž funkci klimatizace často také plní. „Pro alergiky je to výborná věc, neboť hlavně v letním období dokáže tento systém při zavřeném okně filtrovat veškerá pylová zrnka,“ konstatuje Irena Krčmová. Varuje naopak před zvlhčovači vzduchu. „V našem podnebném pásmu není zvlhčování bezpodmínečně nutné. Vyšší vlhkost vzduchu totiž podporuje množení roztočů,“ uzavírá Krčmová.
