Během jednání sněmovna v pátek večer omezila časy řečníků, včetně těch s přednostním právem. Jedná se o běžnou situaci? Co takový krok signalizuje?
Je pravda, že omezení přednostního práva je opravdu už hodně hraniční opatření. Myslím si mimochodem, že je to obzvláště rizikové nejen z pohledu parlamentní kultury, ale i z titulu toho, že se dá očekávat, že padne žaloba ze strany opozice na půdu ústavního soudu.
V čem přesně je to rizikové?
Může se objevit argument, že vládní koalice projednávala tu věc zbytečně silově a nenechala využít maximum práv, které vyplývají z jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Samozřejmě je otázkou, zda jsou adekvátní na projednání dva, čtyři či víc dnů.
Myslím si, že pokud se k ústavnímu soudu dostane stížnost ze strany opozice a její zpochybnění přijetí novely (snížení mimořádné valorizace důchodů, pozn. red.), bude soud přihlížet právě k tomu, zda byla naplněna skutková podstata a odůvodnění legislativní nouze. Což je věc, podle mého názoru, dost problematická.
Čím by mohla opozice argumentovat?
Jeden z argumentů může být právě omezení přednostního práva pro projevy, protože se bere jako jedna z nejzásadnějších garancí pro opozici, respektive obecně pro poslance.
Vychází z úvahy, aby každý klub měl možnost projevit svůj názor nehledě na velikost. K tomu patří přednostní právo předákovi daného subjektu, potažmo předákovi klubu, případně také zástupcům ve vedení Sněmovny. To vše proto, aby mohly být vyslechnuty všechny názory.
Myslím, že součástí projednání ústavní stížnosti bude toto téma, protože jde o hodně nestandardní a až mezní řešení, které je vždy vnímané velmi kriticky.
Vzpomenete si, kolikrát se k takovému kroku muselo sáhnout?
Přiznám se, že z hlavy ne. Ale myslím, že když se podíváme celkově na historii Poslanecké sněmovny a jednacího řádu, tak to mohou být jen jednotlivé případy, které se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Šlo opravdu o nestandardní řešení, včetně obsazení řečnického pultíku - to tady běžně nevidíme. A to jsme zvyklí ze sousedního Slovenska, případně z kavkazských republik a asijských zemí, i na padající facky. Toto u nás dosud zvyklostí nebylo.
Šéfa hnutí ANO Andreje Babiše překvapilo, že nevystoupil premiér Petr Fiala. Je to podle vás něco překvapivého?
Je pravda, že není nutnost a není nikde psáno, aby se vyjádřit musel. Bývá zvyklostí, že zásadní normy a zásadní rozhodnutí vedle rezortního ministra, který za to zodpovídá, hájí i tvář vlády, to znamená ministerský předseda. Je to tedy zase jedna z těch méně častých situací to, že by projednávání premiér promlčel.
Mělo to nějaký přesnější význam?
Myslím, že jde o vzkaz lidovcům, že v tomto případě není pětikoalice jednotná. Tím, jak členové KDU-ČSL občas vystupují se svými alternativními návrhy, tak se premiér tímto vrátil k podobě, že si to musel všechno lidově řečeno ministr práce a sociálních věcí a šéf strany Marian Jurečka vybít, obhájit a nést za to náklady sám.
Nešlo o vzkaz veřejnosti, ale o zprávu dovnitř lidovců, že jednota koalice není nerozborná, ale že v ní panují jisté výhrady. Zkrátka to premiér nechal na KDU-ČSL, aby si politické náklady a argumentaci nesli sami.
Jde tedy vše jen za lidovci?
Nevole seniorů jde samozřejmě nejen k lidovcům, protože resort reprezentuje jejich šéf Jurečka, ale logicky i k premiérovi, protože se vše bude brát jako chování a rozhodnutí kabinetu Petra Fialy. Takže ač nevystoupil, stejně za to ponese politické náklady.
Opoziční poslanci se chystají oslovit nastupujícího prezidenta Petra Pavla, aby svými kroky dokázal, že plní sliby o spojování lidí. Mají na mysli, aby vetoval krok vlády. Je takové dovolávání se hlavy státu v něčem mimořádné?
Je to očekávaný krok, protože se to samozřejmě vztahuje k před časem doběhnuté prezidentské kampani a výrokům Petra Pavla, které v tomhle ohledu byly takové jakoby všeobjímající, že se pokusí být prezidentem všech, tedy 10,5 milionů občanů České republiky.
Vzhledem k tomu, že valorizace penzí zasáhne téměř 3,5 milionu občanů, má samozřejmě široký dopad. Ofenzivním projednáváním ve Sněmovně téma přitáhlo veřejnou pozornost a zájem. Logicky se tak očekává i postoj hlavy státu.
Je to o symbolice. Stejně tak i schůze Sněmovny, kde ANO chtělo být tou hlavní silou opozice. A jeho poslanci se takto chtějí vymezovat a připomínat téma, které padlo i v prezidentské kampani Andreje Babiše, který se snažil profilovat ekonomicko-sociálními tématy.
Zvolený prezident Pavel se dosud vyhýbal odpovědi, jak se k novele zákona o důchodech postaví. Chce svůj postoj oznámit až po inauguraci. Je už podle vás v této věci rozhodnutý?
Myslím, že svůj názor na toto téma už má. V jeho týmu se teď nejspíš probírá případná ústavní stížnost hnutí ANO, možná i ve spolupráci s SPD. Hádám, že posuzují jejich argumenty a jestli mají šanci uspět, protože vše bude také o tom, jak poslanci ANO stížnost pojmou - zda a jak budou kritizovat oprávněnost legislativní nouze a zda byla její potřebnost naplněná.
Co se ještě dá u Ústavního soudu očekávat?
Zda byla naplněnost argumentace o využití legislativní nouze, například optikou hospodářských škod. Myslím si, že se budou poslanci odvolávat také na to, že v rozpočtu v podstatě nebyla na valorizaci rezervovaná ani koruna, takže upozorní, že šlo zkrátka o dlouhodobý záměr.
Ve stížnosti se zřejmě objeví i rozbor mimořádné situace ve Sněmovně a zda bylo adekvátní omezit přednostní právo vystupování, ale i to, jak jej opozice využila, což bude argument vládních poslanců. Ti se totiž k neomezenému přednostnímu vystupování vrátili, ale opozice jej již nevyužila.
Bude to hodně o slovíčkaření a o souboji detailních argumentů. A také o případném prezidentském vetu. Může totiž využít své plné lhůty a Sněmovna by jej pak nemusela zavčas přehlasovat.
