„Na tohoto papeže vysokého tři metry jsem musel použít více než tunu a půl hlíny. Model je již připraven, aby se mohl udělat sádrový odlitek. Pak půjde do slévárny k odlití v bronzu. Všechno musí být hotovo do konce dubna,“ vysvětluje jednašedesátiletý sochař.
Sochu si objednala farnost Kwaczala na jihu Polska. Vedle stojí další papež, třiasedmdesátý, kterého si objednala radnice v Kaunasu, druhém největším městě Litvy. Karol Wojtyla tu stojí na podstavci ve tvaru zeměkoule, opírá se o svou pastýřskou berlu a pravou rukou žehná věřícím.
„Objednávky jen prší,“ tvrdí Dwigaj. „Po beatifikaci budou chtít mít kněží ve svých kostelích sochu s relikviářem v podstavci, aby mohli Jana Pavla II. uctívat.“ Papež za svého života takové sochy příliš nemiloval. „Byl velmi skromný, ale také věděl, že nemůže nic proti tomuto kultu udělat,“ tvrdí Dwigaj. Sochy, které opouštějí jeho ateliér, jsou ve Spojených státech, v Kanadě a v Argentině. „Mám je také v Lichtenštejnsku, v Austrálii a v Německu a nedávno mě kontaktovalo město v Japonsku,“ chlubí se sochař.
„Krátce po papežově smrti v roce 2005 začaly objednávky jen pršet,“ dodává jeho dlouholetý spolupracovník a rovněž sochař Zbyszek Karnas. „Každý týden se odhalovala nějaká papežova socha. Bylo to šílenství,“ říká a zakrývá plachtou novou papežovu sochu, aby hlína nemohla vysychat. Jinak by na papežovi vznikly trhliny. Dvacítka jeho modelů z patinované sádry je vystavena v zámku Nowy Winicz u Krakova.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
