To je recept ministra financí na státní dluh.
PRAHA Náklady na obsluhu státního dluhu jsou podle ministra financí Eduarda Janoty již třetí nejvyšší položkou výdajů státního rozpočtu. Před nimi stojí jen výdaje na platy a důchody. Česko přitom splácí jen úroky z dluhu, které nyní představují zhruba 70 miliard korun ročně. Uvedl to ministr Janota na setkání Slovensko-České obchodní komory. Upozornil také na to, že od roku 1993 tak Česko ze svého dluhu nesplatilo ani korunu.
Problémy s veřejnými financemi přitom podle ministra nezpůsobila samotná krize. „I kdyby krize nebyla, tak žádný ministr financí by nebyl schopen sestavit rozpočet s deficitem pod 100 miliard korun,“ uvedl na včerejším setkání s podnikateli ministr.
Rozpočet pro letošní rok počítá s deficitem 162,7 miliardy korun, loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.
Relativně dobrý stav veřejných financí v předchozích letech byl podle Janoty výsledkem vysokého ekonomického růstu a obecně příznivých podmínek v ekonomice. Nyní ovšem bude třeba deficit rozpočtu snižovat, a to pomocí vyšších daní nebo pomocí úspor, uvedl ministr. „Já osobně se spíše přikláním k roli omezeného státu. Daně by měly být jednoduché, konkurenčně schopné a měl by být přísný postih za neplnění daňových povinností,“ řekl Janota.
Návrhy takových kroků přitom Janota nastínil již ve vládou schváleném Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, tedy pod hranici požadovanou Evropskou unií, v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v příštím roce by měl klesnout na 4,8 procenta HDP a o rok později na 4,2 procenta. Konkrétní kroky ke snižování deficitu bude muset určit a uplatnit až vláda, která vzejde z květnových parlamentních voleb. Plánované snížení deficitu veřejných financí by podle jeho dřívějšího vyjádření umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.
Janota komentoval i plán zadluženého Řecka na rychlé snížení rozpočtového deficitu. Tamní vláda plánuje, že sníží deficit ze zhruba 13 procent HDP během pouhých tří let na tři procenta. Podle Janoty je takový plán extrémně ambiciózní. V případě Česka znamená snížení deficitu veřejných financí o jeden procentní bod zhruba 30 miliard korun. Státní dluh se v loňském roce zvýšil téměř o 179 miliard na 1,178 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 112 tisíc korun.
***
I kdyby krize nebyla, tak žádný ministr financí by nebyl schopen sestavit rozpočet s deficitem pod 100 miliard korun
