„Nicméně kdybychom pokračovali v deficitech okolo pěti šesti procent, stačí, kdybychom takto pokračovali dva tři roky, tak kredibilita České republiky na finančních trzích bude vyloženě negativně ovlivněna,“ řekl Janota.
Bez hlubokých reforem veřejných financí ale bude pro Českou republiku nereálné přijetí eura kolem roku 2015. Plány, které nastiňují postup pro přijetí eura, má Česko již brzy předat Bruselu.
Podle ministra proto musí země přijmout opatření, která přehodnotí její ekonomickou sílu a rozpočtové možnosti. Příprava reformy ale s největší pravděpodobností zůstane až na příští vládu, neboť nyní pro takové změny není v Česku vůle.
Pokračování na straně 13
Dokončení ze strany 1
Někteří analytici sice tvrdí, že by bez reforem hrozil České republice státní bankrot, ministr financí Eduard Janota však situaci země až tak kriticky nevidí. Podle něj Česko zatím ještě není v situaci, kdy si není schopno sehnat na finančních trzích potřebné peníze na důchody, platy, investice a další nezbytné výdaje. Minulý rok, který zřejmě skončí s deficitem kolem 6,5 procenta či vyšším, však podle Janoty ještě nevyjde z hodnocení příliš špatně. „To není podstatné. Podstatné je, že náš problém tkví v obrovském strukturálním deficitu, který já odhaduji na 100 miliard korun,“ řekl ministr.
Podle Janoty by však ani v případě, že by svět nezasáhla hospodářská krize, nemohla Česká republika sestavit lepší rozpočet. Nastavení české legislativy, která vyžaduje příliš vysoké povinné výdaje, to totiž nedovoluje.
Problém České republiky je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, které se také potýkají s nadměrnými schodky, mnohem větší. Na rozdíl od nich totiž nebylo nuceno poskytnout finanční injekci finančnímu sektoru.
„My jsme nic nesanovali. Žádný bankovní sektor. Ani korunu, a přesto jsme na takové úrovni. Náš problém je z velké části strukturální a my ho budeme muset řešit,“ zdůraznil Janota. Přesto Česko nemá tak velké problémy, jaké v současné době prožívá například Řecko.
