Japonci rádi sázejí, a taky proto jsou tam dostihy hodně populární. Pokud vím, tak podzimní Japan Cup je druhý nejbohatší rovinový dostih na světě a květnový Nakayama Grand Jump je vůbec nejdražší překážkový dostih. Zatím nemám zprávy, jak zemětřesení a vlna tsunami zasáhly tamní dostihový sport, ale podle mě se dostihy v Japonsku v nejbližších měsících pořádat nebudou. Podobně jako jiné sportovní akce.
Japonsko teď řeší obrovské problémy, ale co se dovídám, tak tam nikdo nekrade a nerabuje, jako k tomu docházelo u nás při povodních. Japonci holt nejsou odchováni komunismem, jsou pokorní a pracovití, strašně pilní. Pevně věřím, že právě tyhle vlastnosti jim pomůžou, aby se jejich život co nejdřív vrátil do normálu.
Na květnový dostih v Japonsku, druhý nejbohatší, který je otevřený pro zahraniční koně, pomýšlel taky náš Pepča, který trénoval koně v Austrálii blízko Melbourne. Od neděle už je ale doma.
Příčinou není katastrofa, která Japonsko postihla. Podmínkou pro start v té zemi byla státnice z angličtiny. Pepča se anglicky domluví, ale ta australská prý je tak těžká, že to ještě před zemětřesením odpískal a po třech měsících je zpátky. Mohl by v Austrálii zůstat, problém byl ale v tom, že tam pořádají málo překážkových dostihů. Loňský překážkový šampion Austrálie jel jen čtyřicet těchto dostihů v roce, čtrnáct jich vyhrál, zatímco Pepča měl loni doma a v Itálii ke čtyřem stovkám startů a pětatřicet vítězných. Takže teď trénuje koníky zase doma a první dostih pojede ve čtvrtek v italském Grosetu.
Kdy pojedu já? Ještě nevím, přes zimu jsem přibral čtyři kila. Tvrdím, že přibrat deset kilo umí každý trouba, ovšem shodit, to bolí. Ale už jsem s tím začal, určitě chci jet nějaký kvalifikační dostih na Velkou pardubickou, možná už ten první 28. května. Pokud mi Pepík Bartoš a náš Pepča nechají nějakého koníka...
O autorovi| JOSEF VÁŇA dostihová legenda
