Občas v Akademii upozorňujeme, že bakalář není ten, kdo nedokázal vystudovat magisterský program, ale ten, kdo dosáhl základního vysokoškolského vzdělání. A že v mnoha vyspělých zemích bývá mezi vysokoškolsky vzdělanými devadesát procent bakalářů. Český student, který napsal do předposledního Reflexu své zkušenosti z ročního pobytu v Japonsku, dokonce uvádí, že 98 procent japonských vysokoškoláků končí jako bakaláři. Pokud se nechtějí věnovat vědě nebo třeba medicíně, pro kvalifikovanou práci jim to bohatě stačí. Jen nevím, jak se v Japonsku podařilo přesvědčit akademiky, kteří (jak je tomu u nás) neustále dokazují, že jejich obor je, na rozdíl od ostatních oborů, natolik náročný a rozsáhlý, že vyžaduje jako minimální základ výlučně absolvování magisterského studia.
Profesor Hejný z Pedagogické fakulty UK doporučuje v Učitelských novinách učit děti počítat pomocí krokování. Třeba takhle: Postavte dvě děti na startovací čáru, jednomu dejte pokyn, aby udělalo tři kroky a pak ještě dva, druhému, aby udělalo pět kroků. Pomáhá to prý hlavně uvědomit si rozdíl mezi sčítáním a odčítáním. Při odčítání se jde prostě dozadu. Dobrý nápad. Profesor Hejný je osvícený pedagog, to je o něm známo. Jeho další rada zní zhruba takto: Neukazujte dětem, jak se co dělá (počítá). Nechte si to naopak vysvětlit od nich. Nejlíp se člověk učí tím, že učí druhé.
Americký prezident Obama si chce posvítit na střední školy, v nichž je podle jeho slov příliš mnoho studentů bez základních znalostí potřebných pro studium na vysoké škole, ale i pro život. Zejména mu leží na srdci fakt, že žáci dost nečtou a matematiku nezvládají na dost dobré úrovni. To může čtenáře, který minulý týden v Akademii LN nahlédl do prestižního mezinárodního žebříčku nejlepších univerzit, překvapit. Vždyť na předních místech jsou právě ty americké. Jenže o středních školách, přesněji řečeno o výsledcích vzdělávání na středních školách už něco takového říct nelze. Tam se Američané v mezinárodním srovnání moc dobře neumisťují. Nápravu má zajistit systém finanční podpory pro školy, které se snaží úroveň výuky zvýšit. Premiér Fischer se nedávno vyslovil, že se u nás chystá reforma pedagogických fakult. Znělo to radikálně, ale ve skutečnosti šlo o poněkud nadnesené vyjádření. Žádná zásadní reforma právě pedagogických fakult se, jak jsme zjistili, nechystá. Nanejvýš by se dalo mluvit o určitém tlaku na větší otevřenost těchto institucí vůči světu. Aby zvaly víc zahraničních učitelů a vysílaly víc těch našich do ciziny. To se ovšem netýká jen jich.
Právo tvrdí, že státní maturity ztrácejí podporu, ministerstvo školství se ptá, kde to Právo vzalo. Zdá se, že u maturit je polopravdou vše. Pravdou je jen to, že teď už jde hlavně o peníze.
