Lidé z jihojaponského ostrova mají rádi své tofu a ostatní produkty japonské kuchyně, ale stejně tak si pochutnají i na hamburgru z prodejen rychlého občerstvení a dalších jídlech, se kterými je před desetiletími seznámili vojáci americké armády.
„Již v dětství jsme si zvykli na americkou stravu, která je nyní pro nás stejně okinawská jako například tradiční ‚čanpuru‘ (rýžové nudle s masem a zeleninou),“ říká osmatřicetiletý Jasujuki Takaesu, šéfkuchař z hlavního města ostrova Naha. „Mnoho lidí mého věku tloustne, ale já si prostě nemohu hranolky a hamburgry odříct,“ dodává s úšklebkem Takaesu, jehož restaurace připravuje tradiční okinawské pokrmy, jako křupavé mimiga (krájená prasečí ouška) a rafuti (ochucené dušené vepřové).
Okinawa byla od porážky Japonska v roce 1945 až do roku 1972 okupována ozbrojenými silami Spojených států a americké oddíly jsou zde rozmístěny i nyní. Japonci ze zbývajících částí země možná nad sladkou chutí piva značkyA&W zavrtí odmítavě hlavou, ale Američany určitě potěší možnost dát si v jednom z fast foodů firmy A&W, rozesetých po celém ostrově, pravý hamburger, smažené cibulové kroužky a nízkoalkoholické pivo stejné značky.
Taková jídla jsou dobře známa zámořským jedlíkům, ale okinawské speciality, kombinující americké přísady s místními, mohou zarazit jak Japonce z jiných ostrovů, tak i samotné Američany.
I na tradičních tržištích, nabízejících prasečí nožičky či cizokrajné druhy ryb, se prodávají rovněž plechovky lančmítu, které si odsud turisté odvážejí jako suvenýry. „Tento druh jídla přivezli po válce Američané jako potravinovou pomoc a my všichni to od té doby jíme. Je tu proto mnohem oblíbenější než jinde,“ říká bělovlasá trhovkyně z tržiště ve městě Naha.
