TOKIO/PRAHA Japonsko rozšířilo řady zemí, jejichž ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla. Přestože se jedná o první růst za posledních pět čtvrtletí, výsledky nepřesvědčily investory o tom, že oživení bude trvalé, a akcie na burze ztrácely.
Japonská ekonomika ve druhém kvartále mezičtvrtletně stoupla o 0,9 procenta a země vycházejícího slunce se tak dostala z nejdelší recese od druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněných dat japonské vlády.
Japonsko se propadlo do recese na počátku světové finanční krize. Ještě v prvních třech měsících letošního roku přitom jeho hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 3,1 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP propadl dokonce o rekordní 3,5 procenta.
Na vylepšení hospodářské situace Japonska má lví podíl zejména export. Ten ve druhém čtvrtletí mezikvartálně poskočil o 6,3 procenta, píše tisková agentura Bloomberg. Nejvíce k růstu vývozu přispěli výrobci automobilů a spotřební elektroniky. Čistý vývoz, tedy objem exportu, od kterého se odečte dovoz, přispěl k mezikvartálnímu růstu Japonska 1,6 procenta.
Pomohly i vládní balíčky Dalším povzbuzením pro japonskou ekonomiku byly i vládní výdaje. „Výsledky ekonomiky jsou velmi pozitivní, ale je pravda, že Japonsko by nedosáhlo růstu bez vládního stimulu,“ cituje americký The New York Times ekonoma japonské pobočky UBS Securities Takujiho Aidy.
Japonsko ve snaze překonat ekonomickou krizi zavedlo daňové úlevy a bonusy na nákup automobilů a domácích spotřebičů s nižší spotřebou elektřiny. To ve spojení s levnějším benzinem a oživením na akciovém trhu zvýšilo spotřebu domácností.
Japonský premiér Taro Aso také slíbil spustit stimulační balíček ve výši 25 bilionů jenů, tedy necelých pěti bilionů korun. Tyto peníze mají být určeny nejen na vyplácení podpory občanům, ale měly by mířit i do různých vládních programů, jako je například zabezpečování veřejných škol proti zemětřesení. Japonsko profitovalo i z podpůrných balíčků ostatních zemí, například Spojených států amerických. Celkem všechny země pro své ekonomiky naplánovaly finanční injekci ve výši dva biliony dolarů.
Trvalé oživení v nedohlednu A právě vládní stimuly a zejména jejich výše v některých analyticích a investorech vzbuzují obavy, že oživení japonské ekonomiky nebude trvalé. Kladou si totiž otázku, co se s ekonomikou stane, až dojdou peníze, které si vlády na podporu ekonomiky vyčlenily.
Právě tyto obavy mohou být jedním z důvodů, proč se během včerejšího obchodování propadl tokijský index Nikkei 225 o 3,1 procenta. Ještě v pátek přitom tokijská burza rostla a dostala se na své desetiměsíční maximum.
Dalším faktorem, který včera tlumil investorský optimismus nejen na japonské burze, totiž byla i páteční ne příliš dobrá data z americké ekonomiky.
Další pochybnosti o trvalosti japonského ekonomického růstu vzbuzuje i zvyšující se nezaměstnanost. Ta je nyní na pětiletém maximu a dosahuje 5,4 procenta.
Navíc se v Japonsku snižují i mzdy. Ty v červnu zaznamenaly největší meziroční propad a budou tak táhnout spotřebu domácností ke dnu. Slabá poptávka po spotřebním zboží a službách ve spojení s klesající cenou ropy oživuje i obavy z prodloužené a ničivé deflace.
„Vzhledem k tomu, že faktory zodpovědné za současné oživení jsou ve své podstatě dočasné, nemáme zatím udržitelné zotavení na dohled,“ uvedl Ryutaro Kono, tokijský ekonom francouzské banky BNP Paribas.
Podobně obezřetný postoj přijala i japonská centrální banka The Bank of Japan. Podle ní se totiž japonská ekonomika sice již přestala zhoršovat, ale zároveň varovala, že zemi stále hrozí vysoká nezaměstnanost a nízké mzdy. To se samozřejmě podepíše na nižší spotřebě domácností. Proto i přes téměř jednoprocentní růst HDP ve druhém čtvrtletí banka Japonsku předpovídá celoroční pokles ekonomiky o 3,4 procenta.
