VARŠAVA/PRAHA V Polsku se budou přepisovat učebnice dějepisu. Podle včera zveřejněných záznamů Institutu národní paměti (IPN) totiž padá téměř všeobecně přijímaná představa, že výjimečný stav, zavedený v Polsku v roce 1981 komunistickovojenskou juntou generála Wojciecha Jaruzelského, jen předešel invazi sovětských vojsk. Invazi podobné té, kterou zažilo Československo v srpnu 1968.
Podle včera zveřejněných archivních záznamů pobočníka maršála Viktora Kulikova, tehdejšího velitele vojsk Varšavského paktu, to totiž byl sám Jaruzelski, kdo žádal sověty a jejich satelity o invazi do Polska. Institut národní paměti o těchto materiálech informoval režisér Dariusz Jablonski. Jablonski natáčel v Moskvě film o nejslavnějším polském špiónu z dob komunismu plukovníkovi Ryszardu Kuklinském. Jím získané dokumenty zveřejnil na svém blogu historik institutu Antoni Dudek. Jaruzelski se podle záznamu obával, že polská armáda nebude schopna potlačit dělnické nepokoje a proto žádal sověty, aby zakročili. Panovaly totiž obavy o to, zda budou polští vojáci dostatečně spolehliví.
„Stávka je pro nás nejlepší variantou. Dělníci zůstanou na místě. Bude hůře, pokud vyjdou mimo podniky a začnou ničit stranické výbory, organizovat pouliční demonstrace a podobně. Pokud by se to mělo týkat celé země, pak nám vy (Sovětský svaz) budete muset pomoci. Sami to nezvládneme,“ žádal Jaruzelski Kulikova. Kulikov Jaruzelskému pomoc neslíbil, ale předal žádost sovětskému politbyru. To však nakonec po jednání o polské žádosti intervenci odmítlo jako příliš nebezpečnou. „Nemůžeme riskovat,“ prohlásil prý tehdejší šéf KGB Jurij Andropov.
O několik dní později, třináctého prosince 1981, vyhlásil generál Jaruzelski sám výjimečný stav v celém Polsku. Byly pozatýkány tisíce disidentů, rozpuštěny do té doby legální odbory Solidarity, násilně utlumeny všechny demonstrace a opoziční protesty. Nejméně sto lidí bylo zastřeleno a zabito, tisíce dalších byly poslány na kratší či delší dobu do internace nebo do vězení. To, co historik Norman Davis nazval „nejdokonalejším vojenským pučem v novodobé historii Evropy“, zastavilo přechod Polska k demokracii na dalších sedm let. Až v roce 1988 Jaruzelski souhlasil s jednáními u Kulatého stolu, která zajistila poklidný konec komunistické diktatury. Jaruzelski se celých minulých dvacet let hájil, že byl k vyhlášení výjimečného stavu donucen právě pod hrozbou sovětské intervence a na tomto tvrzení stála jeho obhajoba před polskými soudy. Procesy u nichž stanul zatím nikdy nevedly k jeho odsouzení. Důkazy, které předložil Institut národní paměti, mohou celou situaci dramaticky měnit.
Walesa: Soudit za vlastizradu Bývalý vůdce legendární Solidarity a exprezident Lech Walesa včera v reakci na materiály institutu prohlásil, že pokud se potvrdí jejich pravost, měl by být Jaruzelski souzený vlastizradu. „Je to velice vážná věc. Jestli je to tak, jak je to tu napsané, tak to vypadá velice zle. Bylo by třeba... podat žalobu na generála za to, že zradil Polsko,“ řekl ve zpravodajské televizi TVN 24 Walesa.
Jediný, kdo se včera Jaruzelského zastal, byli polští postkomunisté. „Nemyslím, že by generál Jaruzelski prosil Sovětský svaz v roce 1981 o intervenci,“ uvedl Jerzy Wenderlich, lídr opozičního Svazu demokratické levice. „Existovaly signály o jakýchsi žádostech do Moskvy o pomoc, ale ty se netýkaly generála,“ dodal s tím, že tito lidé se snažili Jaruzelského zbavit. Po puči Jaruzelski toto „tvrdé jádro“ postupně odstavil od moci.
