Svou expresivní formulací o „depresivních a jednoznačně lživých popisech Klementina“ jsem pojmenoval tvrzení, které jsem ve své odpovědi citoval a které padlo za oběť redakčnímu krácení, totiž že prý „spousta knih dál zůstává nezařazených, a tudíž nedostupných čtenářům, o knihách zapomenutých v bednách a balících kdesi na půdách a v nejrůznějších zákoutích ani nemluvě“. K tak hrozivé zprávě přece nemůže mlčet ten, kdo za stav Národní knihovny a práci jejích zaměstnanců odpovídá, nebo - abych mluvil za sebe -ještě před čtyřmi lety odpovídal, stejně tak pominout opakovaná vyjádření architekta Kaplického (která jsem též ve vyškrtnuté části své odpovědi zmínil), o „hnijících“ knihách v Klementinu. Zde nejde o názor, ale o fakta: to tvrzení buď odpovídá, nebo neodpovídá skutečnosti, třetí možnost není, a kdo je vysloví, měl by mít pro to důkaz.
Z jiné kategorie jsou pak názory na (ne)způsobilost historického objektu Klementina dostát nárokům budoucího rozvoje Národní knihovny. Zde přesvědčení pana Bystrova i mnohých jiných o „očividné“ potřebě nové budovy sice nesdílím, ale respektuji je jako součást tolik žádoucí expertní a veřejné debaty o budoucnosti této národní instituce i národní kulturní památky.
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
O autorovi| Vojtěch Balík, Praha
