* LN Byl jste dvacet let primátorem Budapešti. To je zřejmě rekord v celém postkomunistickém světě. Co se vám za těch dvacet let podařilo, na co jste nejvíc hrdý?
Před dvaceti lety byla Budapešť šedivé, komunistické a provinční město. Dnes je to otevřená, evropská a kosmopolitní metropole, která se stala sídlem poboček mnoha globálně působících společností, kde rádo žije mnoho cizinců – a také Budapešťané mají možnost tuto atmosféru vstřebávat. Podařilo se nám za těch dvacet let vybudovat skutečně otevřenou evropskou metropoli.
* LN Měřeno ekonomickou výkonností je ale Praha, která má nejvyšší životní úroveň z celé střední Evropy, přece jen před Budapeští. Necítíte to jako prohru?
Všechny naše středoevropské metropole, Budapešť, Praha nebo Bratislava, prošly podobným vývojem od zašlého komunistického města k moderní evropské metropoli. Budapešť má dnes životní úroveň, která dosahuje průměru Evropské unie, a to je, myslím, úspěch. Jsme výrazně větším městem než Praha a z toho vyplývají mnohé odlišnosti i nevýhody. Každé z našich hlavních měst má oproti těm druhým nějaké své přednosti a nějaké minusy. Ale celkově si myslím, že se všechna naše hlavní města za posledních dvacet let rozvíjela dobrým směrem a že se v nich jejich obyvatelům žije o mnoho lépe, než se žilo.
* LN Jedním z velkých specifik Budapešti, a já bych to rovnou označil za výhodu, je to, že ve vaší metropoli je dodnes velice početná židovská menšina, která tu jako v jediné metropoli střední Evropy přežila holokaust a nezmizela ani během poválečného budování Izraele. Jak významným prvkem jsou dnes budapešťští Židé pro život města?
Nedá se říci, že by v Budapešti žila nějaká židovská národnostní menšina, protože sami Židé se takto neoznačují. Pro Budapešť a její poválečnou atmosféru bylo samozřejmě velice dobré, že válku přežila velká část předválečné židovské komunity ve městě. Budapešť je dnes metropolí, která má největší židovskou komunitu v celé Evropě. Tato komunita je však velice různorodá, mnoho Židů je zcela integrovaných do maďarské společnosti, z níž se nevyčleňují ani z náboženského hlediska. Je tu samozřejmě i část, která je nábožensky aktivní, ve městě fungují synagogy, židovské školy, máme tu židovské gymnázium, je tu mnoho kulturních aktivit, ale to neznamená, že by Budapešť byla nějaké židovské město. Židé jsou dnes součástí různobarevné, liberální a otevřené Budapešti a zachování její svobodné a tolerantní povahy považuji nadále za jeden z hlavních úkolů do budoucna.
* LN Po nedávných komunálních volbách, v nichž se rozhodovalo o obsazení budapešťského magistrátu, poprvé po mnoha letech zvítězila pravice a na radnici města bude vládnout Fidesz. Premiér Viktor Orbán po nich prohlásil, že se Budapešť konečně stává „hlavním městem národa“. Byla to nějaká skrytá antisemitská narážka, útok vůči dosud vlivné židovské komunitě?
Tak bych to nechápal. V maďarské politice vždy existoval spor mezi Budapeští a tím, co se nazývalo maďarským venkovem. Mezi otevřeností a multikulturní společností a nacionální uzavřeností. A to měl Orbán na mysli a to teď Budapešti hrozí. Za doby mého působení jsme si zakládali například na tom, že jsme třeba divadlům vůbec nemluvili do toho, co hrají. Dělení na „národní kulturu“, kterou je třeba podporovat, a na jinou, která si podporu nezaslouží, nám bylo cizí. Fidesz ale v Budapešti nevyhrál tak mocně jako v parlamentu a my jako opozice uděláme všechno pro to, abychom Budapešť jako otevřené a svobodné město zachovali.
* LN Jedním z prvních kroků nové maďarské vlády byla novela o občanství, která nabízí občanství i Maďarům za hranicemi. Nemyslíte, že je to nebezpečný krok, který může zničit atmosféru spolupráce ve střední Evropě?
Já samotnou novelu jako nebezpečí nevidím. Podobný přístup uplatňují i mnohé jiné unijní státy, i mnozí naši sousedé. Otázka je, co je cílem – a tady mohou být určité pochybnosti.
* LN Veliké pochybnosti vzbuzuje i hospodářská politika vlády Fidesz. Nehrozí Maďarsku v brzké době ještě větší krach než Řecku?
V tom bych dal vládě ještě šanci. Uvidíme, co bude dělat teď po komunálních volbách, s jakými kroky přijde. Já osobně si samozřejmě přeji pro svoji zemi jen to nejlepší.
