Vminulých týdnech jsme měli dost příležitostí dozvědět se, jaké jsou mzdy lékařů po absolvování medicíny. Dnes čtenářům LN přiblížíme, jak jsou na tom absolventi dalších škol a fakult. Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy provedlo prostřednictvím agentury Median internetové dotazníkové šetření a od května do října minulého roku získalo odpovědi od 8600 mladých lidí, kteří dostali vysokoškolský diplom před čtyřmi až pěti lety. Výzkum nese název REFLEX 2010 a navazuje na evropské projekty CHEERS a REFLEX.
Pomohly promoční adresy Šetření vycházelo z promočních adres absolventů, bakalářů i magistrů, jež mají vysoké školy k dispozici. Absolventi dostali dopis s žádostí, aby vyplnili internetový dotazník. Adresáti byli přitom vybíráni náhodně tak, aby se získaly za jednotlivé fakulty pokud možno reprezentativní hodnoty. „Na velkých fakultách jsme vybírali nižší podíl absolventů, na malých naopak vysoký,“ vysvětlil zpracovatel Martin Zelenka. „Na fakultě, kde studuje málo lidí, by totiž deset procent absolventů mohlo reprezentovat třeba jen pět lidí, což je na objektivní informaci o platech málo,“ uvádí Zelenka.
Odezva byla různá. Z některých fakult odpovědělo kolem dvou set absolventů, u jiných třeba jen něco přes deset. Když byl respondentů nedostatek, fakulta se do přehledu nedostala.
Nejvíc vydělají ekonomové, nejméně umělci a teologové Pokud by se člověk měl rozhodovat o studiu na základě získaného přehledu, bezpochyby by musel zamířit na pražskou Vysokou školu ekonomickou, jejíž absolventi deklarují po čtyřech až pěti letech kariéry nejvyšší měsíční příjem. Ti, kdo studovali na Fakultě mezinárodních vztahů této školy, mají podle výsledků šetření dokonce přes 57 tisíc korun měsíčně, Fakulta financí a účetnictví dává naději na téměř 56 tisíc. Dobrý výdělek je však spojen i s dalšími školami, kde se učí ekonomika a management.
V kategorii nad čtyřicet tisíc měsíčně se ocitají například také vystudovaní právníci, ti, kdo absolvovali Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou nebo také Fakultu dopravní Českého vysokého učení technického. Patří sem i většina absolventů informatiky, ať studovali kdekoli.
Lékaři po čtyřech pěti letech praxe hlásí měsíční příjem až na výjimky přes 30 tisíc, avšak s přesčasy. Bez přesčasů je to mezi 21 a 27 tisíci.
Obecně lze říct, že dobrý výdělek mají absolventi technik (většinou minimálně 30 tisíc), o poznání hůř jsou na tom mladí pedagogové, kteří mají po čtyřech pěti letech tak 22 až 25 tisíc korun. Nižší výdělky deklarují víceméně jen umělci s vysokoškolským vzděláním a ti, kdo si pro svou životní dráhu zvolili jako start některou z teologických fakult.
Ve světě je výše výdělku, který absolventi dosahují, jedním z ukazatelů, podle kterých se hodnotí kvalita škol. Předpokládá se, že také u nás bude hrát časem podobnou roli. Podle našich informací má být zahrnuta do pravidel hodnocení vysokých škol, které připravuje ministerstvo školství a které by mohlo mít vliv i na přidělování státních dotací.
Příjem absolventů ovlivní dotace školám jen nepatrně Náměstek ministra Jan Koucký však upozorňuje, že příjem nebude mít v hodnocení kvality škol velkou váhu. „Nebylo by to fér, protože škola může mít velmi dobré výukové nebo vědecké výsledky, a její absolventi přesto nemusejí dosahovat nadprůměrných výdělků,“ říká s tím, že příjmy jsou hodně ovlivněny oborem. Není ovšem vyloučeno, že to bude právě příjem absolventů, který nakonec nějak vychýlí jazýček vah. Třeba pokud se budou porovnávat stejně zaměřené fakulty.
Určitý rozdíl se rýsuje například mezi absolventy filozofických fakult. Zatímco ti, kdo studovali Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, vykazují příjem přes 27 tisíc měsíčně, absolventi Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně jen lehce přes 21 tisíc.
Dlužno říct, že projekt REFLEX 2010, který má mimochodem mezinárodní návaznost, neboť obdobný projekt právě probíhá v Rakousku a v Německu, vypovídá hlavně o absolventech veřejných vysokých škol. Soukromými školami se sice zabýval také, ale jejich absolventů, kteří odpověděli na výzvu, bylo poměrně málo. Pro zajímavost uveďme, že deset absolventů University of New York in Prague deklarovalo průměrně úctyhodný příjem přes 75 tisíc korun měsíčně. Respondenti z Vysoké školy podnikání v Ostravě (11 odpovědí) 41 tisíc a ze soukromé Univerzity Jana Amose Komenského (14 odpovědí) téměř 32 tisíc korun.
Přehled výdělků podle fakult a škol najdete na straně 26
