1. Proč je chřipka nebezpečná?
Chřipku může lidský organismus bez následků překonat, pokud nepodceníme její příznaky, lehneme si do postele a budeme odpočívat. Na komplikace - např. chřipkový zápal plic, zánět srdce nebo svalů či problémy s nervovým systémem - si zadělávají ti, kdo chřipku „přechodí“. Náchylnější k nim jsou také lidé s dlouhodobě sníženou imunitou anebo ti, jejichž tělo napadl agresivnější virus chřipky.
2. Jak se chřipka liší od jiných (respiračních) chorob?
Chřipka se většinou objeví „z ničeho nic“, propuká z plného zdraví. Trvá asi týden. Mezi typické příznaky patří vysoká teplota, silné bolesti kloubů a svalů a celková schvácenost. Později se může přidružit rýma a jiné komplikace horních a dolních dýchacích cest.
Akutní respirační choroby (neboli nemoci dýchacích cest) proti tomu vyvolávají nejen viry (jako chřipku), ale i bakterie. Nejčastějším příznakem je rýma, kterou mohou komplikovat záněty nosních dutin, středního ucha či plic. Mezi další příznaky může patřit i zvýšená teplota a bolest hlavy. Nemoci dýchacích cest mohou být doprovázené chřipkou.
3. Kolik lidí ročně chřipkou onemocní?
Chřipka každý rok zasáhne asi dva až dva a půl milionu obyvatel České republiky, přičemž nejvyšší počet nemocných připadá na období chřipkové epidemie. Ta se většinou objevuje v prvních dvou měsících v roce. Na komplikace spojené s chřipkou zemřou asi dva tisíce Čechů ročně.
4. Jaké typy chřipkových virů jsou nebezpečné pro člověka?
Virus chřipky se vyskytuje ve třech různých typech, A, B a C. Člověka nejčastěji napadají viry A a B. Oba typy každý rok mírně geneticky mutují.
5. Jak to bylo s chřipkou v loňské sezoně?
Podle Aleny Šteflové z české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) byl loňský průběh chřipkové epidemie poměrně příznivý. „Chřipková epidemie trvala pět týdnů, od třetího do sedmého kalendářního týdne. V době chřipkové epidemie onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest 1130 tisíc osob. Zánět plic dostalo celkem 18 100 osob,“ říká hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít.
6. Jaká je situace dnes?
V září panoval v celé Evropě včetně ČR chřipkový klid. „Celkově se zvyšují počty pacientů s akutními respiračními chorobami, ale to je v této době normální - v září, říjnu a listopadu se množí hlavně nechřipkové viry,“ říká vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku MUDr. Martina Havlíčková. „Počty nemocných odpovídají obvyklým hodnotám pro počátek podzimu,“ dodává epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
7. Jaká bude letošní chřipková sezona?
Chřipková sezona začíná na začátku roku, kulminuje v polovině ledna a přetrvává do února a března. Kdy a v jaké intenzitě ale virus chřipky konkrétně uhodí, dnes ještě nelze říci. Virus je totiž velmi nevyzpytatelný. „Na jižní polokouli se objevil jak virus typu A, tak B. V Česku se v epidemii nevyskytl dlouho subtyp chřipkového viru typu „A“ H1N1, takže letos by na něj teoreticky mohla přijít řada. Na prognózy je ale ještě brzy,“ podotýká Havlíčková.
8. Kdo patří do rizikové skupiny?
Lidé starší 65 let, pacienti v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, občané s chronickými problémy se srdcem nebo respiračními onemocněními, se sníženou imunitou.
9. Jak se proti chřipce chránit?
Otužováním, dostatečným příjmem tekutin a vitaminů, sportem. V případě prvních příznaků omezit styk s okolím, při kašli a kýchání používat kapesník. Nejefektivnější prevenci proti chřipce představuje očkování.
10. Kdy se nechat očkovat? Jak dlouho očkování vydrží?
Nejlépe před vypuknutím chřipkové sezony, tedy od října do listopadu. Očkovat se můžeme nechat i v prosinci, pokud sezona začne až v lednu. Imunita proti viru chřipky by měla nastat za dva týdny po očkování, protilátka v organismu člověka funguje asi šest měsíců. Proti chřipce je dobré se nechat očkovat každý rok, neboť virus chřipky s novou sezónou mutuje a očkovací látka, která zabírala jednu zimu, může být další rok zcela bez účinku. Očkování před chřipkou ochrání 70 až 90 % zdravých dospělých lidí.
11. Jak odborníci vědí, proti kterému viru vyrobit vakcínu?
Složení vakcíny pro každý rok doporučuje WHO na základě informací dodaných národními chřipkovými laboratořemi z celého světa. Laboratoře informují WHO o typech chřipky, které se vyskytly na jejich území.
Na základě těchto informací WHO stanoví kmeny pro výrobu aktuální vakcíny. Ta sestává z neživých nebo oslabených virů chřipky, sama tedy nemoc nemůže způsobit.
12. Kolik očkování stojí?
Zhruba 130 až 230 korun, počítat se musí i s cenou za provedení očkování (většinou v řádu desítek korun). Zdarma vakcína náleží lidem do 65 let, kteří žijí v domovech důchodců či ústavech sociální péče, i těm, kdo se léčí na nemoci srdce a cév, vylučovacího a dýchacího systému. Zdarma je i pro občany, kteří mají cukrovku léčenou inzulinem, a pro lidi s poruchou imunity.
13. Kde vakcínu seženu?
V lékárnách nebo u praktického lékaře či pediatra, očkují i zdravotní ústavy. Vakcín by mělo být tuto sezonu podle vyjádření Michaela Víta k dispozici dostatečné množství. „Výrobci garantovali, že dovezou milion tři sta tisíc dávek vakcíny,“ konstatuje hygienik Michael Vít.
14. Pro koho je očkování vhodné?
Očkovací látku mohou dostat lidé od šesti měsíců věku. Očkování se doporučuje zejména lidem, u nichž je třeba snížit pravděpodobnost chřipkové infekce s možnými přidruženými komplikacemi.
15. Jaké jsou vedlejší příznaky?
Většina očkovaných necítí žádné vedlejší účinky. Mezi vedlejší účinky patří zčervenání a bolest v místě vpichu vakcíny, zvýšená teplota a bolest hlavy několik dní po očkování.
Vakcína není vhodná pro lidi, kteří jsou alergičtí na nějakou její součást, a pro občany, kteří se zrovna léčí z horeček infekčního onemocnění. Tito lidé by měli s očkováním počkat, než se uzdraví.
16. Hodí se očkování pro děti?
Ačkoliv očkovací látku mohou dostat i děti od šesti měsíců, například pediatr Milan Kudyn vakcinaci takto malých dětí nedoporučuje. „V té době jejich tělo dost zatěžuje základní očkování. A pokud nejde o nějaký smrtící vir chřipky, nemoc dítěti posílí imunitu do budoucna,“ vysvětluje lékař.
Očkování by doporučil jen u dětí, které trpí chronickým onemocněním, jehož průběh by mohla chřipka zhoršit.
17. Jaká je v České republice proočkovanost proti chřipce?
Okolo 7 %. Evropský průměr je přitom 22 %. Proti chřipce se nechalo očkovat 30 % lidí nad 65 let, evropský průměr je 62 %.
Počet lidí na 100 000 obyvatel,
u nichž byla v týdnu od 17. září registrována:
Chřipka:
0 až 5 let: 42 (což je o 18,9 % více než
v týdnu od 10. září)
6 až 14 let: 38 (65,4 %)
15 až 24 let: 46 (156,7 %)
25 až 59 let: 12 (123,3 %)
nad 60 let: 5 (79,4 %)
Onemocnění dýchacích cest:
0 až 5 let: 2556 (což je o 31,5 % více než
v týdnu od 10. září)
6 až 14 let: 1735 (47,5 %)
15 až 24 let: 1552 (42,3 %)
25 až 59 let: 400 (24,8 %)
nad 60 let: 292 (15 %)
Pramen: Státní zdravotní ústav
O autorovi| Hana Slívová, redaktorka LN
