MOSKVA (od zvláštního zpravodaje LN) Rusové, kteří včera šli volit, museli mít oprávněný pocit, že spíše než k volbám jdou k referendu, které má stvrdit vůli dosavadního prezidenta Vladimira Putina. Vůli, že jeho nástupcem v křesle hlavy státu bude čtyřicátník Dmitrij Medveděv. A přestože se zdá být zřejmé, že Medveděv bude jen Putinovou loutkou, i ti nejvěhlasnější politologové vám přiznají, že vlastně neví, jak to bude dál.
Medveděv bude mít jako prezident obrovské pravomoci, mnohem větší, než jaké budou příslušet Putinovi ve funkci premiéra. Putin přitom v poslední době naznačuje, že ani poté, co opustí prezidentský úřad, ústavu měnit nechce. Jeho vliv nejméně v počátečním období Medveděvovy vlády bude výrazný, ale to byl vliv Borise Jelcina a jeho lidí v prvních měsících Putinova prezidentství také. A jak připomínají analytici, po prvním půl roce Putin prakticky zpřetrhal s Jelcinovými lidmi všechny vazby.
Medveděv byl autory své volební kampaně představován jako liberální alternativa nejen vůči soupeřům, ale také vůči Putinovi. Podle některých politologů má předpoklady k tomu, aby poté, co převezme nejméně část moci, přinesl do Ruska více svobody. „Medveděv představuje novou generaci lídrů, kteří se už nenakazili komunistickými autoritářskými metodami. V Číně by ho nazvali „lídrem třetího pokolení vůdců. Takže šance tu je,“ tvrdí politolog Aleksej Kiva.
Medveděv, který za sebou nemá kariéru v KGB, je původem z rodiny vzdělanců a sám mnoho let působil v univerzitním prostředí. Má proto mnoho předpokladů být jiným prezidentem než Putin. Často se zdůrazňuje, že Putin mohl udělat z hlediska dalšího vývoje ruské demokracie daleko horší výběr, kdyby sáhl po některém ze „siloviků“, zastánců tvrdé linie, mezi něž je počítán i první vicepremiér Sergej Ivanov. „Nevím, co budu dál dělat, jaký post budu zastávat,“ uvedl pro CNN poměrně bezradně Ivanov.
Podle některých náznaků zastánci tvrdé linie ještě boj o moc nevzdali a za hradbami Kremlu probíhá válka, jejímž cílem je Medveděvovu pozici oslabit. Medveděv má však za sebou Gazprom a také osm let, kdy se pohyboval na nejdůležitějších místech v Kremlu. Otázkou je, zda Medveděv bude o převzetí moci od Putina a vnesení nového demokratického tónu do politiky usilovat. První šanci během předvolební kampaně prezidentských voleb nevyužil. Tiše souhlasil s eliminací kandidátů demokratické opozice, ostentativně ignoroval předvolební debaty a zneužíval své pozice, aby dominoval v televizním zpravodajství. „Lidé chtěli volit někoho jako je Putin,“ uvádí Sergej Markov, poslanec Státní dumy za Putinovo a Medveděvovo Jednotné Rusko. „Dosud proto Medveděv napodoboval Putina, ale to se v budoucnu změní.“
***
Předběžné výsledky
Dmitrij Medveděv 64,6 %
Gennadij Zjuganov 19,8 %
Vladimir Žirinovskij 12,7 %
Andrej Bogdanov 1,5 %
Údaje jsou založeny na
16 % sečtených hlasů
České reakce
„Spíš než o klasické
demokratické volby jde
o kontrolované předávání
prezidentské funkce za účelem
udržení moci.“
Alexandr Vondra,
vicepremiér
„Výsledky voleb pro nás
v kontextu dosavadního
vnitropolitického vývoje
v Rusku nejsou žádným
překvapením.
ministerstvo zahraničí
„Česko-ruské vztahy se
nezmění. Doufám, že nedojde
k nárůstu konfrontace, k tomu,
že by se energetické zdroje
používaly jako silový nástroj.“
Jan Zahradil, europoslanec
(ODS)
„Rusko upevní svou pozici
ekonomické a politické
mocnosti východu. Myslím, že
politika Ruska bude po volbách
proevropská.“
Vojtěch Filip, předseda KSČM
Více čtěte „Opravdu jako...“ na straně 11
