* LN Kdy jste se s panem Markusem M. Haslerem setkal a při jaké příležitosti to bylo?
Bylo to v roce 2004, jednou v Torontu a jednou v Johannesburgu. Chtěl vstoupit do Řádu svatého Lazara. Byla to ale jen taková lichtenštejnská epizodka. Dlouho tu nepobyl, pak se někam vypařil. Víte, i do organizace takového dobročinného rázu, jakým je náš řád, se čas od času hlásí celá řada pochybných lidí. Pletou si to s klubem, který jim pomůže zaštítit jejich nečisté aktivity.
* LN A jak na vás tehdy zapůsobil jako člověk?
Měl oblek šitý na míru, od krejčího, zkrátka dobře situovaný. Naposledy jsem ho zaznamenal v Torontu, pak se, jak říkám, vypařil a pokusy o utvoření lichtenštejnské části řádu ustaly. Rozhodně nechceme, aby jeho jméno bylo s námi spojováno, protože ten člověk u nás teď není, to zdůrazňuji. S takovými, jako je on, nechceme mít nic společného, ale na první pohled holt občas nepoznáte hochštaplery od poctivých lidí, kteří chtějí v řádu dělat dobro. Podvodníci se pod jméno Řádu svatého Lazara chtějí vždy jen schovat.
