„Bydlíme osm set metrů vzdušnou čarou od dálnice, kolem nás vedou dráty s napětím 110 kV, plynovod, železniční trať a nad hlavou máme letecký koridor,“ říká Marie Nevěřilová, oční lékařka v důchodu. Jako by těch civilizačních vymožeností nebylo málo, oznámila společnost ČEZ Nevěřilovým, že devadesát metrů od jejich rodinného domu postaví zdvojené vedení s velmi vysokým napětím 400 kV. „Pokud by to tak opravdu bylo, dostaneme se do absolutního obklíčení dráty. Kolem nás totiž vznikne trojúhelník jenom z drátů a stožárů,“ stěžuje si lékařka. A protože se s tím nemůže smířit, přemluvila i členky místního svazu žen, aby podepsaly petici proti vedení.
Odmítavě se staví k novým drátům i radní v obci Herálec, pod niž Kamenice spadá. „Jestli to ale bude něco platné, nevím, jsem spíše skeptická,“ říká Marie Nevěřilová. Rodina by dům podle ní nejraději prodala a odstěhovala se jinam. Nemovitost obklopenou dráty ale podle ní těžko někdo koupí. „Jedině snad, že by to koupil stát, ale za plnou cenu, abychom si mohli postavit jiný domek. Zatím ale na takovou nabídku nikdo z úředníků příliš neslyší,“ říká lékařka.
Rodina Nevěřilových je přitom jen jednou z mála českých rodin, které se plánovaná stavba nové elektrické dálnice přes třetinu republiky bezprostředně dotýká.
„Chápu, že lidem více vadí v krajině ohromné stožáry než třeba elektrárna,“ říká jeden z vysoce postavených energetiků, který si ale přeje zůstat v anonymitě. Jenže bez stožárů prostě podle něj zase není elektřina, a někdo tedy prostě „stožárovou“ daň zaplatit musí.
Pokračování na straně 15
Je to stožárová daň, slyší rodina
Dokončení ze strany 1
Podle autorů studie hodnocení vlivu na životní prostředí, kterou si nechal zpracovat ČEPS, se život přímo v sousedství ochranného pásma nového vedení týká jen jednotlivců. Stovky lidí se záměr dotkne v takzvaném užším kontaktu a zhruba tisíc obyvatel bude mít kontakt volný třeba na vzdálenost dvou kilometrů. Jinak je trasa vedena převážně po zemědělských pozemcích, jen minimálně lesem a obytných oblastí se dotýká jen velmi okrajově. Studie také vyvrací obavy ze zdravotních rizik života nedaleko drátů VVN.
Zatím žádná věrohodná vědecká práce, uznávaná třeba Světovou zdravotnickou organizací, neprokázala, že by obyvatelům takových lokalit hrozil třeba zvýšený výskyt nádorových onemocnění. Všechny studie, které něco takového tvrdí, vycházejí pouze ze statistických průzkumů výskytu určitých onemocnění v určité oblasti, který ale nemusí být vůbec zaviněn právě elektrickým a magnetickým zářením z drátů. Přesto je elektrické a magnetické pole v okolí vedení předmětem mnoha obav, které posilují například i různí lidoví léčitelé, varující před elektrickým smogem a nabízející proti němu ochranné pomůcky. Do této rozporuplné debaty přispěli i čeští vědci, kteří údajně zjistili, že srnky mohou pod dráty ztrácet část svých orientačních schopností. I tento závěr však další odborníci zpochybňují. „My jsme si třeba všimli, že naše jehličnaté stromy stojící nedaleko drátů vysokého napětí nerostou přímo nahoru, ale otáčejí špičky. To ale může být opravdu náhoda,“ říká Marie Nevěřilová z Kamenice u Havlíčkova Brodu.
S podobnými vypozorovanými jevy totiž čas od času přichází mnoho lidí i léčitelů, aniž by jejich příčina byla vědecky potvrzena. Dosud jediným potvrzeným negativem stožárů s elektrickým vedením je jejich vzhled narušující krajinný ráz.
