Zdeněk Vlček a Michal Pajr se potkali během studií Českého vysokého učení technického. Spolupracovali na několika studentských projektech a neztratili vzájemný kontakt ani po absolutoriu. „Oba jsme cítili, že na trhu je hlad po kvalitních technologicky orientovaných službách a že lidí se znalostí této problematiky tu moc není. A díky práci na studentských projektech jsme se znali, věřili si a řekli si, že můžeme to, co jsme se během let naučili, nabízet na komerční bázi.“
Prvními klienty, s nimiž začala nová společnost v roce 2004 spolupracovat, byly společnosti Oracle a Hewlett-Packard. Malá společnost začala nejdřív fungovat jako jejich subdodavatel. „Jde třeba o to, že vyvineme specializovaný software pro danou oblast, který firma typu HP, Oracle nebo Microsoft přidá k vlastním službám, a celé to pak nabídne svým velkým klientům jako jeden balík služeb,“ popisuje tuto praxi Vlček.
Se všemi zmíněnými firmami spolupracuje dodneška. „Dnes se dá říci, že s některými divizemi HP a Oracle už spolupracujeme na bázi partnerství, přičemž jde jak o partnerství formálně ukotvené, tak neformální - zaměstnanci ve firmách se vzájemně znají a třeba s lidmi z Oracle se nad některými problémy rovnou scházíme a také některé jejich produkty jsme v Česku implementovali jako první. Vyplynulo to z povahy věci: v některých příbuzných oblastech jsme už měli špičkové odborníky. A když se nějaké takové sféře věnujete a znáte ji jak po technologické, tak po obchodní stránce, je pro vás snazší doučit se pak další produkt, než když musíte do daného oboru pronikat úplně od začátku. První instalace nového produktu s sebou sice nese svá rizika, ale je to také vaše konkurenční výhoda.“ Tato schopnost byla jedním z hlavních faktorů, na kterých česká společnost založila podle svého ředitele svůj rozvoj. Dalším byla spolupráce s akademickou obcí, kterou rozvíjela prakticky od svého vzniku. „Od začátku jsme třeba podporovali Technologické centrum, které jsme založili v srpnu 2005 při ČVUT ve spolupráci se studentským projektem W-Sin. Někteří naši lidé na ČVUT vyučují, dělali jsme tam přednáškové cykly, snažili jsme se obohatit teoretickou studentskou přípravu o praktické aspekty. Díky tomu jsme se také potkávali se zajímavými studenty, kteří měli své vlastní plány a chtěli se v něčem rozvíjet a profilovat. Někteří z nich jsou dnes našimi klíčovými zaměstnanci.“
Firma hodně spolupracuje hlavně s katedrou počítačů Elektrotechnické fakulty ČVUT a v současné době také s nově vzniklou fakultou informatiky na ČVUT.
„Někteří perspektivní studenti nás kontaktovali i díky tomu, že jsme byli ve škole díky přednáškám vidět, a oni tak věděli, do čeho jdou. Přišli k nám hlavně lidé z fakulty elektrotechniky. Někteří z nich mají podle mě velkou budoucnost.“ Musíme prodat, co umíme Nechává společnost mladým specialistům prostor pro jejich vlastní projekty a věnuje se také vývoji? Podle Vlčka ano. „Z globálního pohledu si svou strategii určujeme sami. Chceme pracovat na tom, co umíme a čemu rozumíme. Musíme ale hlídat také poptávku. Jinými slovy je potřeba vyvážit, co chceme dělat a co se nám zaplatí. Samozřejmě platí, že lidi nejlíp pracují, když dělají to, co je baví. Je ale důležité, aby se to dalo i prodat.“
Z hlediska vlastnických vztahů jsou Vlček a Pajr společníky, výkonné řízení společnosti má ale na starost Vlček. „S kolegou samozřejmě dáváme dohromady obchodní a rozvojovou strategii společnosti, ale postarat se o její uvedení do praxe je můj úkol. Něco řeším sám, něco deleguji na svůj tým, který tvoří obchodní ředitel, technický ředitel a ředitel lidských zdrojů.“
Firma GEM System International má v současnosti padesát zaměstnanců, s dalším růstem podle svého ředitele počítá, ale ne s tak rychlým jako doposud. „V téhle velikosti se už nebudeme rozšiřovat tempem, že nás bude příští rok dvakrát tolik, což se nám v minulosti stalo dva roky po sobě. Ale porosteme.“
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
