Okresy, v nichž se smí k hubení hrabošů používat jed Stutox II.
Spor o trávení hrabošeMinisterstvu zemědělství došla trpělivost s přemnoženým hrabošem polním. V boji proti němu přiostřilo, když umožnilo jeho plošné hubení pomocí jedu Stutox II. Výrazně toxický rodenticid je však nebezpečný nejen hlodavcům, ale i dalším živočichům, zejména pak ptákům. S krokem resortu tak důrazně nesouhlasí ministerstvo životního prostředí a ornitologové. |
Lidovky.cz: Jakým způsobem plošná aplikace rodenticidu Stutox II ohrožuje ptactvo?
Stutox II je vysoce toxická látka. Může se stát, že jej pozřou ptáci, kteří se pohybují po poli, na němž bude rozmístěný. Existuje ale také riziko druhotných otrav. To znamená, že hraboš, který přípravek pozře a přiotráví se, posléze může otrávit ptačí nebo savčí predátory, kterým poslouží jako potrava. Výzkumy sice ukazují, že riziko není příliš vysoké, ale nelze ho vyloučit. Největší úskalí však je, že se o jedu moc neví.
Lidovky.cz: Jakto?
Nemáme k němu žádná odborná data z terénu. Není vyhodnoceno, jak rizikový ve skutečnosti je. Můžeme tak jen spekulovat, co vše tato vysoce toxická látka může způsobit. Případy, kdy došlo k úhynům přímým pozřením sice zdokumentovány jsou, šlo ale spíše o savce jako třeba zajíce či srnce.
Lidovky.cz: Pro jaké ptačí druhy představuje největší hrozbu?
Pokud by se jednalo o přímou otravu, řeč je o druzích, které mohou granule přímo pozřít, například bažanti, koroptve, krkavcovití ptáci nebo husy. Při sekundárním druhu otravy je potenciální škála predátorů široká – od ťuhýků, přes sovy, dravce až po čápy. Roli přitom může hrát velikost těla a množství jedu, které se do těla dostane.
Lidovky.cz: Disponují někteří z ptáků schopností rozpoznat, že je hlodavec otrávený, a vyhnou se mu tak?
Když se dělaly laboratorní pokusy s lasicí kolčavou a poštolkami, ukázalo se, že dravci otrávenou část odmítli přijmout. Někteří jedinci jsou tedy schopni rozpoznat, že část jejich potravy je problematická a mohou ji vyvrhnout.
Ing. Václav ZámečníkVystudoval Krajinné inženýrství na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 2003 působí v České společnosti ornitologické na pozici zemědělského koordinátora, kde se věnuje ochraně ptačích druhů zemědělské krajiny. Podílí se na výzkumu čejky chocholaté koordinovaném Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. |
To však neplatí třeba u sov, které konzumují hraboše vcelku. Jestli budou sbírat uhynulé nebo přiotrávené hraboše, je ale opět něco, co nevíme. Proto plošnou aplikaci odmítáme, neboť rizika nejsou malá.
Lidovky.cz: Jak jinak by se tedy podle vás mělo s přemnoženým hrabošem bojovat?
Předpokládám, že hlavní důvod, proč se přistoupilo k současnému kroku, je ochrana zimních plodin, protože obiloviny, které byly hrabošem poškozeny, mají víceméně po sklizni. Nyní tak došlo k tomu, že se hraboš na polích příliš nevyskytuje a stáhl se do jejich okolí, kde bude velmi pravděpodobně docházet k jeho přirozeným úhynům a počty opět prudce klesnou. Jeho rozmnožování je u konce. Z toho důvodu podle nás plošná aplikace není nutná. Vhodné by bylo zasáhnout do hrabošova biotopu, aplikovat třeba hlubší podmítku.
Lidovky.cz: Pamatujete, že by k takovému ohrožení došlo v minulosti?
Nejsem si vědom, že by byla aplikace povolena takto plošné, na téměř dvou třetinách území. Stutox II se samozřejmě již dříve používal, ale jestli tenkrát v důsledku toho došlo k přirozenému úhynu ptactva, právě nikdo není schopen říct.
Zemědělci mohou rozhazovat po polích jed. Extrémně rizikové, hrozí úhyn ptáků, zajíců i srn, varuje ministerstvo |
Lidovky.cz: Když už je likvidace hlodavců tímto způsobem umožněna, co v tuto chvíli udělat, aby se škodám co nejvíce předešlo?
Prvotní je zodpovědnost zemědělců, kteří jed budou aplikovat, jak budou dodržovat doporučené podmínky. Je to podobné jako u setí namořeného osiva. Pokud se zaorá a ptáci k osivu nemají přístup, tak je riziko otravy nulové. Pokud se ale ve volné krajině objeví hromádky namořeného obilí, hrozba se zvyšuje.
Lidovky.cz: Budete jako společnost situaci dále řešit?
České ornitologické společnosti se stávající rozhodnutí nelíbí. Budeme se tak snažit, a vypadá to že s námi i ministerstvo životního prostředí, plošnou aplikaci omezit. Ačkoliv upřímně nevím, jaké jsou v tomto naše možnosti. Co určitě budeme v rámci našich kapacit dělat je, že budeme sledovat, jaké dopady na necílové druhy prostředek má, abychom příště věděli, nakolik je to závažné.
