„Když se formovaly, měly pravděpodobně všechny planety prstence... Je fascinující zjistit, že je stále okolo tak malého tělesa, jako je Rhea,“ komentoval objev sondy Cassini.
Prstenec z odpadu Výskyt prstence podle něj vysvětluje neobvyklé složení okolí Rhey, které zaznamenala americkoevropská družice při posledním průletu v listopadu 2005. Měsíc se nalézá v magnetosféře Saturnu, která zachytává ionty a elektrony, sonda Cassini však u Rhey naměřila překvapivě málo elektronů.
Původně se vědci domnívali, že se vážou na povrchu měsíce. Nynější objev ale naznačuje, že by je mohl absorbovat již kosmický odpad, který tvoří jeho prstenec. „Je evidentní, že něco absorbuje elektrony okolo tohoto měsíce. Disk z odpadu okolo něj je nejjednodušším vysvětlením, které se shoduje s daty, jež máme,“ tvrdí Jones. Poznatky jeho výzkumného týmu zveřejní aktuální vydání vědeckého časopisu Science.
Prstenec nejspíše vzniknul nárazem malého tělesa do Rhey, který rozšířil do prostoru množství úlomků, ledu a prachu. Ty poté začaly rotovat okolo měsíce, až vytvořily ozdobu, kterou se pyšní jeho mateřská planeta.
