„Za léta 2021 až 2024 může inflace dosáhnout až hodnoty 35 procent,“ varoval odborový předák s tím, že to bude mít vážné dopady na občany.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, který projednávali v pondělí zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů, bude ve středu schvalovat vláda, která musí rozpočet poslat do Sněmovny do konce září. Podle návrhu ministerstva financí by stát měl příští rok hospodařit s příjmy 1,92 bilionu korun a výdaji 2,17 bilionu korun.
Odbory odmítají krácení sumy na platy ve veřejném sektoru o 2 procenta. Podle zaměstnavatelů jsou potřeba investice a podpora výzkumu a inovací. „Věříme, že k omezení zdrojů na výzkum a vývoj nedojde,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy nedojde Jan Rafaj.
Do rozpočtu se promítají opatření z úsporného balíčku vlády, který má podle vlády pomoci k ozdravení veřejných financí. Ve schvalování balíčku ve třetím závěrečném čtení budou poslanci pokračovat ve středu.
Ministra financí Zbyňka Stanjuru na jednání se sociálními partnery zastoupil jeho náměstek Marek Mora. „Ocenili jsme snahu vlády konsolidovat veřejné finance,“ řekl po jednání Rafaj.
Odbory požadují minimální mzdu ve výši 50 procent průměrného výdělku
Členové vlády se zástupci odborů a zaměstnavatelů jednali také o návrzích ministerstva práce a sociálních věcí navýšení minimální mzdy.
Připraveny jsou návrhy na navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvýšil z nynějších 17 300 korun buď na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
„Náš návrh byl tisíc korun, to téma uzavřeno nebylo,“ řekl po jednání Rafaj.
Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula řekl, že odbory prosazují zvýšení minimální mzdy na výši 50 procent průměrného výdělku. Připustil ale, že akceptovatelná by byla i minimální mzda 19 400 korun.
