V Česku je kolem 9 500 registrovaných léků, výpadky mělo v některých skupinách v posledních dvou letech až 60 procent z nich. Návrh novely zákona o léčivech má pomoci nedostatku léčiv bránit.
„Velmi jednoduše donutí výrobce, respektive distributory, aby drželi zásobu těch léků, které my označíme za klíčové, typicky sezonní léky na nachlazení, aby je drželi v zásobách alespoň dva měsíce,“ řekl už dříve iDNES.cz ministr zdravotnictví Válek.
Změní se podpora penzijního spoření
Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla podle návrhu vlády změnit. Zvýší se práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Schválit změnu zákona ještě musí posoudit Parlament.
Nyní stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, pak je příspěvek státu 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně.
Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od měsíčního vkladu 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun.
Vláda kývla na půjčku 137 miliard od Evropské komise. Příští rok chce deficit do 270 miliard
Vláda ve středu schválila i aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise ve výši 137 miliard Kč. Objem financí se oproti původní sumě zhruba zdvojnásobí.
Vláda ve středu začala jednat o rámci státního rozpočtu na příští rok. Chtěla by se dobrat k deficitu 270 miliard korun. Po jednání vlády to řekl ministr pro evropské záležitosti za STAN Martin Dvořák.
Na letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, ale není jisté, že ho vláda dokáže udržet. Ke konci května byl schodek rozpočtu už 271,4 miliardy korun.
Kabinet kývl i na antibyrokratický balíček, který navrhuje dalších 23 kroků, jež mají zrušit či racionalizovat některé povinnosti pro firmy i pro občany. Počítá s digitalizací komunikace zaměstnavatelů se sociální správou, zrušením vstupních lékařských prohlídek pro nerizikové profese či zvýšením limitů pro povinné ověření účetní závěrky auditorem.
