Kolik peněz na úsporný tarif vláda poskytne, rozhodnou ministři až příští týden formou nařízení, předběžně je vyčleněno 27 miliard korun, doplnil ministr. „Dnes (ve středu, pozn. red.) jsme schválili legislativní předpoklad, to je to nejdůležitější,“ řekl Síkela.
Ten proto uvedl pouze příklady slev, které se ještě mohou změnit. Stát by měl lidem zajistit slevu 15 až 20 procent z ceny elektřiny i plynu s platností od nové topné sezony.
Vláda také zruší pro firmy a domácnosti poplatek za obnovitelné zdroje. „Tento poplatek od října a v příštím roce zaplatí za domácnosti a firmy stát. Vyhradili jsme na to předběžně částku 23 miliard korun,“ řekl ministr.
Ročně podpora obnovitelných zdrojů vyjde na asi 45 miliard. Zhruba polovinu platí firmy a domácnosti v účtech za elektřinu, zbytek jde na vrub státnímu rozpočtu.
Podniky z energeticky náročných odvětví dostanou další pomoc v podobě kompenzací nepřímých nákladů, kterou stát vyplatí nejen letos, ale také příští rok. „Na příští topnou sezonu vyhradíme 66 miliard korun,“ upřesnil Síkela.
„Chci všechny ujistit, že naše vláda bere energetickou vládu velmi vážně a dělá vše pro zbavení se závislosti na Rusku,“ uvedl Síkela.
Slevu dostane každá domácnost, slíbila vláda
Ten rovněž podotkl, že domácnosti, které elektřinou svítí, topí nebo vaří, mohou od státu například dostat jednorázovou podporu až 11 000 korun. Obdobnou slevu dostanou i ti, kdo svítí elektřinou a topí plynem.
Slevu dostane automaticky každý, není třeba o ni žádat. Projeví se ve vyúčtování. Konkrétní výše bude jasná v příštích týdnech.
Síkela potvrdil, že se úsporný tarif nebude vztahovat na víkendové nemovitosti, například chaty. Vláda nepočítá ani s podporou tarifů, které v sobě zahrnují dobíjení elektromobilů. Pro plynové kotelny v bytových domech nebo dálkové dodávky tepla z tepláren stát počítá s jinou podporou, konkrétní ale ministr nebyl.
Síkela na tiskové konferenci také řekl, že Česko má k dnešku v zásobnících 2,2 miliardy kubíků plynu. „To odpovídá 66 procentům celkové kapacity, s touto zásobou bychom vydrželi do ledna 2023,“ doplnil ministr.
Podle Hnutí Duha jsou obrysy úsporného tarifu nedostatečné. „Zaplatit seniorům či samoživitelkám 30 procent nákladů na energie, když účty mnohým vrostly násobně, nebude stačit. A naopak na peníze dosáhnou lidé, kteří je nepotřebují. Jedná se totiž o téměř plošnou podporu, vůči které se vláda zatím vymezovala. Řešení pomoci pro nejpotřebnější tedy bude nutné dále hledat a čas se krátí,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Důvodem prudkého zdražování v posledních měsících je růst velkoobchodních cen energií na burze, kde pro své klienty nakupují dodavatelé. Ceny nyní rostou také například kvůli ruské invazi na Ukrajinu a nejistotě kolem plynu.
Česko začne s národními sankcemi
Česko v budoucnu bude uvalovat národní sankce na jednotlivce i subjekty, které se dopustí závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu a nejsou na sankčním seznamu Evropské unie. Vláda ve středu schválila zákon, který to umořní, nyní poputuje do Parlamentu.
Dotčeným bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území. Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.
Ministr zahraničí Jan Lipavský novinářům řekl, že očekává, že Česko zaměří pozornost na subjekty z Ruska a Běloruska, které se podílejí na válce na Ukrajině a z nějakých důvodů ještě nejsou na sankčních seznamech EU. Národní sankční seznam bude spravovat jeho úřad. Podle ministra zákon jasně určuje mantinely toho, co může být sankcionováno.
„Opírá se to do velké míry o evropskou legislativu, která má velmi detailně vypracované sankční režimy. Zároveň to poskytuje jistotu, že takto přijaté sankce budou v souladu s právem Evropské unie,“ dodal.
Vláda ve středu také přijala ústavní novelu, která upravuje podmínky vysílání českých vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojsk přes naše území. Přijala i návrh ministerstva financí na zvýšení ročního limitu pro povinnou registraci k platbě DPH na dva miliony, stejně se zvýší i limit pro vstup do režimu paušální daně. Novely zamíří na stůl poslancům a senátorům.
Vláda schválila daňový balíček 2023. Zvyšuje limit ročních příjmů pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč a na stejnou výši rozšiřuje možnost využití paušální daně. Aktuální limit 1 mil. Kč získala při vstupu do v roce 2004 a neměnil se už 18 let. https://t.co/UpLuBRpy4m
„Navrhované změny mají jednoho společného jmenovatele a tím je zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele. V programu jsme slíbili podporu podnikání, méně státní byrokracie a uživatelsky přívětivou finanční správu trestající úmyslné obcházení daní, ne drobné přestupky. A to nyní plníme,“ řekl k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministr Síkela v rámci tiskové konference také zmínil, že ministra školství dnes na vládě neřešili. „Máme kandidáty, až ho vybereme, tak vás budeme informovat,“ dodal.
