Co se soudem
Prezident a předsedové největších stran mají jasno: za všechno může Ústavní soud. Příště už nemá mít možnost takto rozhodnout.
PRAHA Verdikt Ústavního soudu o zrušení ústavního zákona mohl být jeho posledním rozhodnutím podobného významu. Jeho kompetence by měly být v co nejkratší době přehodnoceny. Zákonodárcům to včera doporučil Václav Klaus.
„Ústavní soud svým rozhodnutím vědomě a záměrně prohlubuje politickou krizi v naší zemi. Blíží se chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí Ústavního soudu,“ zní stanovisko prezidenta republiky. Veřejnost s ním seznámil jeho mluvčí Radim Ochvat.
Změny v kompetencích soudu jsou podle Klause nutné především proto, aby se podobným situacím do budoucna předešlo. Za viníky současné politické krize tedy nepřímo označil právě ústavní soudce.
Agresivně reagoval Klaus již i na opatření z 1. září, kdy Ústavní soud odložil vykonatelnost ústavního zákona. Rozhodnutí tehdy označil za bezprecedentní a aktivistické. O změnách kompetencí soudu ze stejných příčin hovořil i předseda ODS Mirek Topolánek. Přestože prý rozhodnutí Ústavního soudu respektuje, do budoucna by si přál, aby se podobná krize nemohla opakovat. „Ústavní soud je myšlen jako pojistka proti návratu totality. Přál bych si proto daleko jasnější vymezení jeho pravomocí,“ řekl.
O možnosti projednání a změny kompetencí Ústavního soudu hovořil ve středu ve sněmovně i předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Rozhodnutí soudu o odložení vykonatelnosti označil za „exces“.
Předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda však míní, že podobná rozhodnutí by se měla vynášet až po zralé úvaze. Na otázku LN, zda by se měly ve sněmovně projednávat otázky omezení kompetencí Ústavního soudu, odpověděl: „Teď se rozběhne velká debata v právnické obci, jestli to bylo správně, a velmi bych radil všem politikům, aby teď počkali, nechali proběhnout tuto debatu, a pak se k tomu můžeme vrátit s chladnou hlavou.“ Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v souvislosti se snahami politiků měnit ústavu připomněl praxi z některých zemí, kde je ke změně ústavy třeba, aby ji odsouhlasil parlament ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích.
