Pátek 3. května 2024, svátek má Alexej
130 let

Lidovky.cz

Jedni odboráři couvli, další hned hrozí

Česko

Odboráři státního sektoru odmítají další škrty. Chtějí mluvit s Fischerem

PRAHA Stávka odborářů v dopravě je alespoň dočasně zažehnána. Napětí ale roste v další odborové organizaci. Schůzku s premiérem Janem Fischerem požadují zástupci odborářů ve státním sektoru. Budou premiéra žádat, aby zamezil dalšímu úbytku pracovních míst a také snižování platů ve státním sektoru.

„Rozhodně nechceme vyhrožovat stávkami. Chceme ale upozornit pana premiéra na kritický stav ve státním sektoru. Další snižování počtu pracovních míst by ohrozilo chod některých státních organizací. A škrty ve mzdách jsou také těžko akceptovatelné. Již nyní mají některé úřady problém sehnat kvalifikované pracovníky, protože platy ve státní sféře jsou velmi nízké,“ řekla LN předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová.

Jen v loňském roce opustilo státní sektor téměř 5 tisíc lidí. Počet zaměstnanců se snížil z 340 489 na 335 656 lidí. Největší odliv přitom zaznamenalo školství, ve kterém se počet zaměstnanců snížil z 200 735 na 196 939 pracovníků. Průměrná měsíční mzda ve státním sektoru naopak loni vzrostla z 21 898 korun na 23 261 korun. Přesto ani tak nedosahuje výše průměrné mzdy v Česku, která činí 23 350 korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o platech ve státním sektoru, které mají LN k dispozici.

Odboráře znepokojují plány ministerstva financí, které počítají s dalším zeštíhlováním státu. Ministr financí Eduard Janota minulý týden LN řekl, že škrty ve státní sféře budou pokračovat. „Budoucí vládní garnitura bude muset provádět škrty... Je zřejmé, že se bude muset zaměřit na zefektivnění fungování státního aparátu, včetně mezd a pracovních míst,“ řekl Janota. „Ti, kteří budou financováni z veřejné sféry, si budou muset určitě přitáhnout opasky. Zvyšování platů může připadat v úvahu jedině při současném snížení celkového počtu lidí ve veřejném sektoru.“

V letošním roce požaduje ministerstvo financí seškrtat 20 200 pracovních míst ve státním sektoru. A zvyšování platů nebude na pořadu dne. Naopak některá ministerstva chtějí vázat výplatu jednoho procenta prostředků na mzdy na vývoj ekonomiky.

Pokračování na straně 14

Dokončení ze strany 1

Vázání jednoho procenta mzdových prostředků na vývoj ekonomiky je pro odboráře nepřijatelné. Odborová šéfka Vondrová prohlásila, že o tom bude jednat s premiérem Fischerem. „Chceme jednat. Nepožadujeme zvyšování platů, ale také nechceme, aby se platy snižovaly,“ řekla Vondrová. Jedno procento mezd ve státním sektoru představuje podle odborové šéfky zhruba 1,37 miliardy korun. Stát ale chce v následujících třech letech snížit svoje výdaje o zhruba 130 miliard korun. Jedině tak může splnit závazek, že do roku 2013 sníží podíl deficitu státního rozpočtu na HDP na úroveň tří procent. Loni přitom tento podíl činil 6,6 procenta. Šetřit se bude muset zejména na provozních výdajích státu, tvrdí ministr Janota. „Stát se musí zaměřit na audit smluv s dodavateli služeb, které mohou být nevýhodné..., na platech a počtech státních zaměstnanců se již mnoho ušetřit nedá,“ řekla Vondrová.

Tarifní mzdy ve veřejném sektoru byly od loňského června navýšeny o 3,5 procenta. Vondrová ale upozornila, že opatření nevyústilo v adekvátní nárůst platů státních zaměstnanců. Důvodem je to, že podíl tarifní složky na celkové výši platů se snižuje. „Jen během loňského roku klesl tento podíl z 65,68 procenta na 65,05 procenta... a například u zaměstnanců ústředních orgánů činila tarifní složka pouze 58,32 procenta celkové mzdy,“ řekla Vondrová.

***

Pracují pro stát

Školství

2008 200 735

2009 196 939

Zdravotnictví

90 097

92 609

Státní správa

94 427

94 139

Celkem

340 489

335 656

Průměrný plat státních

zaměstnanců

21 898 Kč

23 261 Kč

Zdroj: Ministerstvo financí

Stávka odvolána

Několik týdnů plánovaná stávka v dopravě nebude. Odboráři ji zrušili poté, co sněmovna přijala novelu zákona o DPH, která snižuje zdanění zaměstnaneckých benefitů. Pokud se ji však nepodaří dovést do praxe, mají v úmyslu protest svolat znova.

Předlohu přitom na cestě do Sbírky zákonů čekají ještě dvě velké překážky. Zítra ji projedná Senát, kde ji chtějí blokovat ODS a TOP 09. Následně „narazí“ u prezidenta Václava Klause. Ten dopředu avizoval, že ji nepodepíše. Případné senátní i prezidentské veto je nicméně ve sněmovně připraven přehlasovat trojblok ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.

Autor: