Líné páteční odpoledne. Nic se vám nechce, absolutní K. O. P. R. Z okna pozorujete, jak si mafiáni (má to koženou bundu, černý brejle a přijelo to v luxusním autě, co to tak může být?) předávají klíčky od nového Porsche Cayenne, na který si vy nikdy nevyděláte. Co byste s ním taky dělali, říkáte si a snažíte se překrýt závist. Takovéhle porschátko není na vození dětí do školky, které vám tam škodolibě rozdrobí housku.
Ze zadního sedadla, kde právě napomínáte děti za ty housky, zpátky do reality. Nemáte děti, natož porsche. Zato máte na stole kupu papírů na vyřízení, na druhé straně další kupu. Faxem a e-mailem přichází další. Některé klienty navíc po druhé odpolední už nezastihnete, což vám několikrát zopakují do telefonu a vyžadují danou věc teď. Hned! Tito provokatéři se jednoduše vezmou a dají se dospod hromádky, aby krapet vystydli. Ono se vám to stejně vrátí, v podobě urgentního e-mailu. Přijde hezky minutu po konci pracovní doby, kdy už už se oblíkáte a chcete tu ošklivou věc konečně zavřít. Místo vrhnutí se mezi ty hordy si radši jdete uvařit čaj, což obvykle bývá poslední hřebíček do rakve pracovitosti. Naproti stolu se směje běloskvoucí flipchart. Rozvernou náladu mají i ostatní kolegyně a pak vznikají třeba takové Top 10 chlapů... Ano, krutá realita, i my zadané ženy, s pokladem (dle vlastního smýšlení s, či bez uvozovek) doma, se občas :-) a rády podíváme na nějaké to pěkné, vonící, vypracované tělo (není podmínka míti všechno najednou). A vzhledem k tomu, že v práci máme věkový průměr někde kolem třicítky, je tu takových exemplářů na zkoumání dostatek.
Horních deset a spodina A tak vzniklo horních deset, spodních deset a mimo kategorie, kam se dostali prostě nezařaditelní, většinou ještě horší než spodní. Jen při představě naskakuje husina a oklepáváte se. Také musely být vymyšleny krycí názvy, to víte open office, zákeřná věc. Od té doby zde máme např. Čuňase, Holátko, Prdelku, Prcátko („Ježiš, to nemůžu do novin napsat!“ „Proč ne? To je prostě Prdelka a Holátko dohromady.“), na druhé straně Dlouhý nehet, Smolíček, Myslivec, Bradavička atd.
Ač jsme papír schovávaly, seč se dalo (dokonce tak důkladně, až jednoho dne zmizel), někteří se stejně své přezdívky dozvěděli. Někteří to dokonce vzali (zde zdravím kolegu Petra, jenž vždycky zbrunátní, jakmile ho přezdívkou oslovíme) a dělají si z toho srandu, podepisují se tak i v e-mailech a esemeskách. I ženy se umí bavit na cizí, chlapský účet, i ženě muže ukápnout slina.
Zrovna nedávno se mi zdál takový divný sen, s opravdu zavádějícím nevhodným obsahem. Sen, po kterém se ráno probudíte a jste úplně zmateni, zda se to opravdu stalo (panebože! Jen to ne!!!). Když si uvědomíte, že ne, tak vám zas vrtá hlavou, proč se vám to vůbec zdálo a co to má sakra znamenat. Poté přichází na hlavu zákeřná věc jménem snář. Tam se dočkáte uklidnění, nevěra ve snu znamená ve skutečnosti věrnost a štěstí. Tak a je to!
Ono i přestože Prcátko hezky voní, Prdelka má hezkej zadek, Holátko vysportovanou mladistvou postavu, vy máte doma toho svého, jediného, milovaného, který sice občas smrdí (používat antiperspirant a deodorant je moc komplikované), zadek má průměrnej, ale zato mu už roste břicho. Vy ho dokonale znáte, dokážete si ho představit v různých rolích, zatímco třeba Prcátko byste sice chtěla do postele, ale co s ním dál?
Sen má vždycky zůstat jen sen...
http://petulka.bigbloger.lidovky.cz
