Zdejší učitelé nevědí, jak se s tím vypořádat. Vietnamsky totiž neumí a překladatele nebo asistenta jim vedení poskytnout nechce. „Žádné stanovisko z vedení jsme k tomu nedostali. Každý si to tedy dělá po svém,“ popisuje fyzikářka Jana, která na této škole učí. Do novin si nepřála uvést celé jméno.
Mnoho z vyučovacích hodin podle ní malí Vietnamci spíše prosedí a prokoukají. Kantoři se jim totiž kvůli jazykové bariéře nemají jak věnovat. Vietnamští žáci také vzhledem k neznalosti češtiny často dostávají špatné známky, protože nepochopí zadání.
„Já je neznámkuju, ale někteří kolegové jim ty pětky z testu píšou,“ popisuje učitelka. Vietnamské děti podle ní nemají žádnou slovní zásobu a česky se učí hlavně od spolužáků. „U odborných předmětů je to ale problém, protože tam jde o slovíčka. Vykládala jsem třeba rozdíl mezi látkou a tělesem, což je problém i pro některé české děti,“ říká fyzikářka.
Potíže s výukou vietnamských dětí, které neumí česky, řeší i jiné školy. Většina malých Vietnamců, kteří tuzemské školy navštěvují, se sice v Česku už narodila a s jazykem tak nemá problém, čas od času se ale ve třídách „z ničeho nic“ objeví třeba třináctileté vietnamské dítě, které česky neumí doslova ani pozdravit. Podle zákona však mají na vzdělání právo všechny děti bez ohledu na původ, a tak školy musí přijmout a vyučovat i češtiny neznalé cizince. Další náklady spojené s jejich výukou však už ale stát školám neplatí.
| Další podrobnosti o jazykových bariérách na českých školách si přečtěte v sobotním vydání deníku |
