Na žádost Hradu zajistila starostka Terezína na návštěvu prezidentů Klause a Perese kontingent školních dětí. Asi aby se prezidenti necítili sami. Anebo aby nebyla ostuda, jak řekla paní starostka? Jaká ostuda? No přece kdyby bylo v televizi vidět, že o lidi, kteří žijí z toho, že se o ně všichni zajímají, se v Terezíně nikdo nezajímal.
Kde je v tomhle hranice mezi elementární zdvořilostí a inscenováním událostí? Lidé z týmu Baracka Obamy se asi nemusí strachovat, že by na jeho pražský projev přišlo málo lidí. Ale Hradčany budou hrát v jeho projevu stejnou roli jako terezínské děti.
Americký prezident přijede na návštěvu země, s jejímiž představiteli se mu nechce mluvit, a pronese tam projev na téma, které s touto zemí nesouvisí. Ale to není důležité. Dějiny, to je dnes správné pozadí televizního záběru.
