Relativně pestrý je seznam aktuálních filmových premiér. Najdeme v něm dánského vítěze letošních Varů Ukrutně šťastni, hollywoodskou akční velkoprodukci Oko dravce a Disaster Movie - snímek, který jeho vlastní distribuční společnost propaguje jako „absolutně nejhorší film roku“. Otázka za deset tisíc: který z těch tří filmů je nejhorší?
Ne, Disaster Movie to není. Disaster Movie je další dílko v sérii, jejíž tvůrci parodují nejnovější americké filmy podle žánrů: Děsnej biják si bral do parády horory, Velkej biják velkofilmy, Děsnej doják romantické snímky. Jde o kolekce průzračně pitomoučkých citací a narážek, jejichž humor hraničí s primitivismem. Tvůrci svou „poetiku“ nijak nekamuflují, diváci vědí, co mohou čekat - berte, nebo nechte být.
Skutečné dno kinematografie představují filmy typu Oka dravce. Na žánru akčních podívaných postavených na přestřelkách, explozích, technologických udělátkách a skrznaskrz nereálném základě není samo o sobě nic špatného; jde o žánr jako každý jiný, stejně jako parodie. To však přestává platit v situaci, kdy se taková legrácka pro kluky každého věku, která útočí na stejně jednoduché divácké pudy jako Disaster Movie a spol., začne vydávat za seriózní výpověď o dnešním světě.
Oko dravce má mnoho chyb a dalo by se odmávnout jako bezvýznamná hloupost. Tím, jak zneužívá paranoiu z terorismu, bere si populisticky do úst základy americké demokracie, a manipuluje tak s diváky podobně nefér prostředky jako „náš“ Major Zeman, však uráží rozum i vkus.
Okázale se pohoršovat nad přiznanou primitivitou Disaster Movie je stejně laciné jako způsob, jímž Oko dravce předstírá závažný obsah. Dobré je přitom pouze k tomu, abv si z něj tvůrci Disaster Movie udělali legraci.
O autorovi| Vojtěch Rynda, redaktor LN
