Jenomže Kundera od prvního zmateného zablekotání (tak ten první telefonát vypadal) mlčí, a bylo by velkým překvapením, kdyby se na tom něco změnilo. Myslím si, že mlčí, protože ví, že i kdyby promluvil, tak se na věci vůbec nic nezmění. Jen z dálky šedesáti let bude hledat slova pro něco, co se lépe snažil popsat ve svých románech, které toho však také moc nezměnily. Snad jen to, že o Čechách a jejich exotických poměrech se dozvědělo podstatně více lidí po světě, než by tomu bylo bez něj. V těch románech je, co Kundera chtěl říct ke komunismu a věcem, které s ním souvisí. Víc od něj v téhle věci nechtějme.
A ta druhá věc. Jediné, co by měl Milan Kundera udělat, je napsat či říct: Pane Dvořáčku, prosím za odpuštění. Víc nic. A ani o tom nemusíme vědět.
O autorovi| Jiří Peňás, redaktor LN
