PLZEŇ Vrátila se ze světového šampionátu fotbalistek a zaskočily ji hned dva momenty. Hráči divizních Domažlic jí poslali velký dort s nápisem MS V ČÍNĚ - DAGMAR DAMKOVÁ. K druhému překvapení došlo ve čtvrtek v jazykové škole v Plzni, kde učí angličtinu. Když děkovala kolegům za to, že za ni celý měsíc zaskakovali, zlomil se jí hlas. „Nějak mě to dostalo. Šedesát tisíc diváků na stadionu v miliardové Číně se mnou nezacvičí, a tady potom brečím jako želva,“ usmívá se dvaatřicetiletá průkopnice mezi českými rozhodčími.
* LN Jak k tomu dojde, že česká sudí píská na mistrovství světa?
V Evropě, odkud jelo do Číny pět hlavních rozhodčích a deset asistentek, patřím v posledních letech do top skupiny, všechno začalo asi mojí účastí na olympiádě v Aténách. Potom mě začala FIFA zvát na semináře - to byl signál, že o mně vědí. Do Číny, kde pískaly pouze ženy, původně přiletělo dvanáct hlavních sudích. Já byla jednou z dvojice náhradnic, ale o pozici hlavní jsem si řekla úspěšnými fyzickými a teoretickými testy v dějišti šampionátu.
* LN Které z vašich tří utkání bylo nejtěžší?
Každé bylo něčím zvláštní. Zápas Japonsko-Argentina (1:0 - pozn. red.) byl můj vůbec první na mistrovství světa, takže si říkáte - musím podat dobrý výkon, aby viděli, že Damková tu není omylem. Utkání Čína-Nový Zéland zase sledovalo přes 60 000 diváků, vůbec nejvíc na šampionátu. Byl to hukot, obrovský tlak. Když všichni zpívali hymnu, sevřel se mi žaludek. Nádhera!
* LN Na vás Číňané tlak nevyvíjeli?
Kdepak. Říkala jsem si, že musím pískat tak, aby mi nikdo nemohl nic vyčítat. Domácí tým vyhrál zaslouženě 2:0 a postoupil do čtvrtfinále. Třetí bylo semifinále Německo-Norsko (3:0). Šlo o hodně, ale znovu se mi zápas povedl. Po utkání za mnou přišly i Norky a říkaly - good match.
* LN Měla jste i jiné signály, že jste v Číně odvedla dobrou práci?
Zástupci komise rozhodčích FIFA, která je stejná pro muže i pro ženy, mi nakonec říkali: Ty jsi tady uspěla nejvíc, protože jsi přijela jako náhradnice a pak jsi zvládla i semifinále. To znělo dobře.
* LN Z televizních přenosů bylo zřejmé, že ženský fotbal je méně kontaktní než mužský, chyběly i „při filmované“ situace. Čím to?
Předešlo se tomu počátečním upozorněním, že simulování se trpět nebude a všechny pokusy se promítnou ve žlutých kartách. Takže si hráčky dávaly pozor.
* LN Jinak si v tomto směru počínají podobně jako muži?
Jistě, přijďte se podívat na českou ženskou ligu, děje se to i v mezistátních utkáních. Ale v Číně se řešilo i něco jiného. Nesmí se používat komunikační systém mezi lavičkou a hráčkami, ale při jednom zápase si čtvrtá rozhodčí všimla, že australská hráčka běží a mluví. Měla sluchátko! Dostala žlutou, a hned se tři další Australanky potřebovaly u lavičky napít - zbavovaly se komunikačního systému.
* LN Mezi fotbalisty jsou vyhlášení „zlí muži“, z nichž jde předem strach. Existují také „zlé ženy“?
Určitě. Nechci říkat zlé, ale nepříjemné. Pro mě je takovým příkladem Brazilka Daniela. Technicky výborná, ale i zákeřná. Jako čtvrtá rozhodčí jsem ji v zápase s Austrálií po ošetření pouštěla do hřiště - jiné hráčky se zeptají, a ona se u čáry se mnou málem rvala, v očích krev. Nebo v semifinále škrtla Američance o patu, upadly obě, ale rozhodčí se spletla a po druhé žluté Američanku vyloučila. A Daniela triumfálně mávala pěstí - jo! Před takovou se musíte mít na pozoru.
* LN Co vás v Číně nejvíc překvapilo?
Doprava! Co se tam děje, nemá obdoby. Nepředstavitelné zácpy, pravidla neplatí, jezdí se na červenou. Pokud jste chodec a máte zelenou, musíte se hodně rozhlížet, aby vás něco nepřejelo. Základnu jsme měly v Šanghaji, kde se hrálo, nebo jsme létaly za zápasy jinam. Cestu autem z hotelu do centra, která v noci trvala patnáct minut, jsme jezdily hodinu a půl. Ohromné množství aut, ale taky kol a skútrů. Ty vás na přechodu můžou přejet taky. Zajímavé ale je, že jsem tam za celou dobu neviděla jedinou dopravní nehodu. To nechápu ještě teď.
* LNA co smog, který se v souvislosti s olympiádou stává stále větším strašákem?
V Šanghaji to byl šedý příkrov, který nepropustil jediný paprsek slunce, kolikrát nebyly vidět ani špičky mrakodrapů. V jiných městech to bylo o něco lepší, ale v Pekingu je prý situace podobná, čili hrůzostrašná.
* LNV Česku máte na kontě dvě desítky prvoligových zápasů, ale na jaře už vás nezařadili na listinu a řídíte jen utkání druhé ligy. Co soudíte o vaší perspektivě mezi muži s píšťalkou?
Těžko říct, je to otázka spíše pro komisi rozhodčích. Jestli pro ni moje účast v Číně vůbec něco znamená... Já jsem se tam ale dostala a dokázala si, že pískat umím.
***
Smog? V Šanghaji to byl šedý příkrov, který nepropustil jediný paprsek slunce.
