Sobota 29. ledna 2022, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Jistota, hlavní kvalita DJC

Česko

Člověk se tu rozhodně nemůže splést. Pokud sežene lístek, uvidí nepochybně jednu ze čtrnácti her, které Divadlo Járy Cimrmana má na repertoáru od jejich premiér: derniéry se tu totiž nepěstují. Zájem diváků o hry, které režíruje jeden z autorské trojice Cimrman-Smoljak-Svěrák Ladislav Smoljak, je trvalý, neměnný, neutuchající a vůbec nevadí, že ti, kteří kouzlu někdejší mystifikace o zapomenutém a náhle nalezeném všeumělovi propadli, znají texty nazpaměť, poslouchají je už dávno na zvukových nosičích a dívají se na ně na audiovizuálních záznamech. Po celých čtyřicet let od premiéry první „objevené“ hry Járy Cimrmana Akt, která se uskutečnila 4. října roku 1967, zůstala publiku základní jistota: vždycky uvidí některého z hlavních aktérů, vždycky vyslechnou nejprve „vědecký“ seminář a teprve poté hru, ani po létech na prknech, která znamenají svět, netřeba se obávat patosu kamenných bardů. Naopak, s přibývajícím časem ke kouzlu (ne)chtěného (ne)herectví přistupuje i postupující zapomnětlivost některých interpretů, jež je zdrojem dalších roztomilých impulsů pro kolegy i pro diváky.

V jistotě, o kterou se v Divadle Járy Cimrmana lze bezpečně opřít, je zahrnuta přetrvávající kvalita jazyka, s nímž si Svěrák se Smoljakem pohrávají. Svědectvím jsou desítky zlidovělých výroků, které leckdo používá, aniž by možná věděl, odkud pocházejí. Přímo gejzírem takových „hlášek“ je třeba představení Posel z Liptákova s nesmrtelnými „nápisy za pivo“ objevenými pod omítkou stěn liptákovské hospody.

Poprvé, podesáté, posté, vždycky se obecenstvo zasměje na konkrétní narážku. Poprvé, podesáté, posté proběhne mezi herci skoro navlas stejné mimické či gestické krátké spojení – a zabere. Někdy se už už zdá, že ten fórek se židlí, kterou jeden „vědec“ druhému během semináře obsazuje, nepřijde. Nikoli. Znovu se po sobě udiveně dívají, opět si ťukají na čelo a krčí rameny – a kupodivu, opět se těmto vtípkům divák vděčně zasměje. Jisté také je, že Miloň Čepelka tak jako poprvé vystřihne nevinně zkaženou matku Žílovou v Aktu s křehkou roztomilostí převlečeného chlapa v sukních. Herečku tady po těch letech askeze už nikdo nečeká.

Nikdy nezklame hudební složka, na niž Cimrmanovi pokračovatelé kladou velký důraz, ať už využívají klasiků takové velikosti, jako je Bedřich Smetana, nebo „jen“ služeb skladatelů současných typu Velebného, Klusáka, Vondrušky či Skoumala. Kromě toho u Cimrmanů zpívají rádi, byť zdaleka ne všichni s talentem, a nedají si to vzít. Jasně a jednou provždy je daná také vizuální podoba scény a kostýmů. Jaroslav Weigel vtipně vychází ze stylu přelomu 19. a 20. století, tedy doby, v níž se autoři rozhodli svého génia zrodit. Postupně vytvořil osobitý styl, který je vlastní všemu, co s Cimrmanem souvisí.

Autor:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat