Už už hrozilo, že se scénář českého přechodu z analogového televizního vysílání na digitální po letech legislativních a soudních turbulencí překlopí do hladší, a tedy pro pozorovatele v podstatě nudné fáze. Příznivci dramatických zvratů a komplikací ale mohou znovu jásat.
Rychlou záplatou legislativních děr, které dovolily hlavně Nově a Primě dosáhnout u soudu zbrzdění nástupu konkurence nejméně o rok a půl, dal nedávno stát vznikajícím digitálním televizím jistotu, že mohou začít. Všichni ale zdaleka spokojeni nejsou. Třeba producentu Feru Feničovi vadí, že Nově i Primě stát prodloužil licence o dalších osm let, zatímco nováčkům na rozdíl od velkých hráčů ani nezajistil, že se do nějaké z vysílacích sítí vůbec dostanou. Fenič proto už déle mluví o arbitráži jako o možnosti řešit zákonnou nespravedlnost. To i proto, že nové televize musejí teď vinou dlouhého čekání měnit své programové plány, tudíž násobit své původní rozpočty. To doléhá nejvíc právě na Feničovo Febio a TV Barrandov, které chtějí na rozdíl třeba od hudebního Óčka či zpravodajské Z1 vysílat všechny typy programů, což je nejdražší.
Listopadová „diginovela“ umožňuje nováčkům sdělit jejich netrpělivým investorům konečně konkrétní termíny startu, teď však přichází zmíněné překvapení: šest někdejších členů rady pro vysílání (včetně národního koordinátora digitalizace Zdeňka Duspivy, Petra Štěpánka či Petra Žantovského) tento týden napsalo premiéru Topolánkovi a připomnělo mu verdikt soudu z letošního května: ten potvrdil, že je premiér Špidla v dubnu 2003 odvolal kvůli jejich údajné vině na prohrané arbitráži se CME. Což znamená, že mezi dubnem 2003 a květnem 2007 podle soudu byli radními, ve skutečnosti ale nemohli v radě pracovat a rozhodovat.
Podezírat šestici bývalých radních, že se připomněli jen proto, že jim za tu dobu také náleží od státu plat, je liché. Upozorňují na důležitější problém: jakékoli rozhodnutí vysílací rady (která určuje, jací soukromí televizní i rozhlasoví vysílatelé vstoupí na trh, a hlídá rozsah i obsah jejich podnikání) z průběhu inkriminovaných čtyř let by teď mohl kdokoli u soudu napadnout jako neplatné a na rozhodnutí může trh čekat až několik let. Což by mohlo v důsledku opět zbrzdit i přechod na digitální vysílání, potažmo start nových televizí. I když by se to nestalo, kauza šesti neprávem odvolaných radních, jež vláda nebyla schopná několik měsíců kompenzovat, opět ukazuje, jak laxní i živelný je přístup státu k digitalizaci, procesu, jenž na čas zkomplikuje příjem televizního vysílání každému z Čechů.
Chtějte pak na tak tekutých píscích stavět nové skvělé televize...
O autorovi| Ondřej Aust, redaktor Lidových novin
