Synonymem italských hor jsou Dolomity na severovýchodě země - typicky červené svahy na loukách a v lesích, nejčastěji do 2500 m n. m., s obrovskou koncentrací menších i větších středisek o souhrnné délce tratí přes 1200 km. Necelou polovinu z nich v centrální části pohoří lze projet bez sundání lyží (pokud za ně nepovažujeme třeba přechod silnice) v rámci Sella Rondy.
Na západě dělí Dolomity údolí Etschtal s brennerskou dálnicí od podobné horské skupiny Brenta s Madonnou di Campiglio nebo Tonale.
Severozápadně odtud při švýcarských hranicích leží vysokohorské areály Livigno a Bormio s jedněmi z nejkvalitnějších italských svahů. Na severní straně Ortleru leží jihotyrolská ledovcová střediska Sulden a Schnalstal. Západně od Bormia nabízejí lombardské svahy menší až středně velká střediska, třeba Madesimo, vklíněné téměř do Švýcarska, s bohatou sněhovou bilancí.
Na samém severozápadě země v Aostě - z jižní strany Monte Rosy a Mont Blanku - leží nejvysokohorštější střediska Cervinia či Courmayer anebo italská freeridová mekka Alagna-Gressoney. Jihozápadně od Turína se pak nachází na rozsáhlých, ale ne tolik skalnatých svazích největší propojené středisko Itálie: tzv. Mléčná dráha se 400 km tratí a s olympijským centrem Sestriere.
Celý jižní oblouk Alp je ve srážkovém stínu, takže když vydatně sněží v Rakousku, přes hlavní hřeben už chumelenice nepřejdou. Sněhové žně se tu naopak konají při středomořských tlakových nížích, kdy se stávají návětřím s největším přídělem sněhu. Často jsou tedy podmínky zde a třeba v Rakousku přesně opačné. Zasněžování je zato plošné a precizně využívané, zejména v Dolomitech, kde pokrývá 90 % sjezdovek.
Prostorné apartmány a hotely za solidní cenu dominují ubytovací nabídce Itálie, v Jižním Tyrolsku se k tomu přidávají ještě penziony v klasickém tyrolském stylu. I v Itálii se dají nalézt rezidenční komplexy francouzského typu s nástupem rovnou na sjezdovku, např. ve Folgaridě Marillevě v Brentě, v Sestriere (a sousedním Sansicariu) nebo v La Thuile při francouzských hranicích.
Kouzlo italské kuchyně je v tom, že je jednoduchá, levná a přitom velmi dobrá. Špagetová jídla anebo fastfoodové sendviče a pizzy doplňují v Jižním Tyrolsku i knedlíkové pokrmy. Typickým nápojem je stolní (ale i tak kvalitní) víno, na zahřátí se pije bombardino (vaječný koňak s rumem), calimero (káva s grapou) nebo lumumba (čokoláda s rumem).
