„Co se týká očekávání od nového policejního prezidenta, je to každopádně dotažení reformy specializovaných pracovišť policie. Policejní reforma byla diskutována v rámci bezpečnostního výboru, jehož jsem byl členem posledních několik let, ale nikdy jsme neviděli žádné konkrétní závěry,“ řekl Rakušan.
Už dříve ministr uvedl, že jednou z verzí zmíněné reformy je vyčlenění samostatných útvarů pro řešení kyberkriminality a terorismu z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Rakušan zdůraznil, že s Vondráškem bude mluvit o koncepci policie, vizích do budoucna či rozpočtu, ale nebude policii zadávat konkrétní práci. „Musíme si zvyknout na to, že toto politikům nepřísluší, policie nepodléhá politické vůli a toho já se budu držet. A týká se to i reformy, o které hovořím,“ řekl Rakušan.
Vondrášek za své priority považuje personální stabilizaci sboru a otevřenou komunikaci. Ocenil, že vláda v programovém prohlášení slíbila, že pokud změní zákon o služebním poměru, tak nejdříve v roce 2024 a po odborné a politické diskusi. Podpořit chce také službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV). Chce se zasadit i o digitalizaci agend policie. Bližší představy chce náměstek přiblížit až poté, co nastoupí do funkce.
Stejně jako Rakušan zmínil policejní reformu. „Chtěl bych, aby byly nadále naplňovány závěry pracovní skupiny Reforma, které se týkají specializovaných pracovišť SKPV, a zejména aby v co nejkratší době padlo finální rozhodnutí a i tyto specializované útvary věděly, na čem jsou a co je čeká,“ řekl Vondrášek.
Vondrášek se na dotaz novinářů vyjádřil i k současným protestům s šibenicemi proti prodloužení pandemického zákona. Řekl, že považuje šibenice na protestech za nevhodný symbol. Pokud však nejde o konkrétní pohrůžku osobě, není nezákonný, podotkl.
„Martina Vondráška znám více než 25 let a profesně i lidsky si ho vážím. Policie ČR si zaslouží policejního prezidenta jako je on a jsem přesvědčen, že je tím nejlepším kandidátem. K jeho úspěchu mu upřímně blahopřeji,“ napsal na svém twitterovém účtu Švejdar.
Vondrášek byl jediným uchazečem, který se přihlásil do nabídkového řízení na obsazení pozice. Podle Rakušana poradní komise, která přihlášku posuzovala, potvrdila jeho odborné i kvalifikační předpoklady.
Martina Vondráška znám více než 25 let a profesně i lidsky si ho vážím. Policie ČR si zaslouží policejního prezidenta jako je on a jsem přesvědčen, že je tím nejlepším kandidátem. K jeho úspěchu mu upřímně blahopřeji! https://t.co/3Ovj1aw7wO
Vondrášek u policie působí od roku 1993. V roce 2008 se stal náměstkem na pražském policejním ředitelství, o tři roky později pak ředitelem pražské policie. Na policejním prezidiu začal pracovat v roce 2014, kdy ho tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý pověřil funkcí prvního náměstka.
Absolvoval bezpečnostně právní studia na Policejní akademii České republiky a vystudoval také Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Je také absolventem Středoevropské policejní akademie (MEPA).
Rakušan v pátek uvedl, že poradní komise, jež přihlášku posuzovala, potvrdila Vondráškovy odborné i kvalifikační předpoklady pro výkon funkce policejního prezidenta. Dodal, že doporučení komise posoudí a definitivní stanovisko oznámí tento týden.
Švejdar své rozhodnutí požádat o uvolnění ze služebního poměru oznámil v polovině loňského prosince. Informaci zveřejnil poté, co se s Rakušanem počátkem měsíce sešel. Rakušan v té době ještě nebyl jmenován do funkce.
Švejdar napsal, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Rakušan odmítl tvrzení, že na Švejdara ohledně odchodu vyvíjel tlak. Připustil ale, že se v některých otázkách neshodnou.
Nabídkové řízení se týká členů bezpečnostních sborů zařazených v 11. platové třídě i příslušníků zpravodajských služeb. Pokud se uchazeče nepodaří najít touto cestou, následuje výběrové řízení. Do toho by se mohli přihlásit i další uchazeči, například šéf pražských policistů Tomáš Lerch, o němž jako o kandidátovi na policejního prezidenta v minulosti média spekulovala.
