rozhovor EVY HLINOVSKÉ
Rovná si cigarety do pouzdra, odbíhá telefonovat, mluví rychle a je k nezastavení. Hned na úvod se dozvídám, že jeho nové album produkuje Jurij Nikitin, ruský producent, s nímž se Sámer seznámil vMoskvě na mezinárodní soutěži New Wave. Sámer se dostal mezi 18 nejlepších z 8000 přihlášených hudebníků.
Objednává si mojito a lehkou kolu a jindy laxní obsluha v podniku se může přetrhnout. Přestože třiadvacetiletý zpěvák působí mnohem drobnějším dojmem než v televizi, je díky své hyperaktivitě k nepřehlédnutí. Má pověst člověka, který nemá problém být upřímný, a na otázky odpovídá bez vytáček. A nutno dodat, že často i bez přemýšlení.
* Všimla jsem si, že máte spoustu tetování. Znamenají něco?
Jo. Tak tohle tady (ukazuje předloktí) je Egypt, je to oko boha Rea, udržuje moji auru. Taky mám kříž (ukazuje na ruku), jsem totiž křtěnej na Pepu, od kříže půjde růženec. To ještě není hotový, povede sem (ukazuje ornament na druhém předloktí) – je to S. Ale to S je v tom ornamentu ukrytý, nikdo ho na první pohled nevidí. (ukazuje vzadu na krk) Tam mám houslovej klíč a taky egyptskej kříž nesmrtelnosti. Ten kříž mě hodně fascinoval už od malička. Měl jsem sešit, kam jsem si tenhle symbol kreslil, a říkal si, že si ho jednou nechám vytetovat. Tenhle kříž byl moje první tetování. Každý tetování znamená určitý životní období. Ženský třeba změní barvu vlasů, já se nechám tetovat.
* Jste věřící, když jste pokřtěný?
Ano, jsem křesťan. Mám svou víru, občas chodím do kostela. Nejsem typ, který si myslí, že když vejde do kostela, odčiní všechny své hříchy. Ale uvědomím si tam, co jsem udělal špatně. S bohem mluvím sám.
* Co jste udělal špatně?
To víte... (odmlčí se) Ale nikdy jsem neudělal nic, co by mě hodilo vmých očích někam jinam.
* Myslela jsem třeba kauzu v Děčíně, kdy jste z baru putoval do nemocnice...
No, ale byl jsem na testech a byly negativní na drogy. Všem jsem vytřel zrak. Jé, tatínek, já se jdu podívat... (míří ke kočárku svého známého Vlasty Korce, jenž moderoval reality show VyVolení)
* Skončili jsme u drog.
Brát drogy je sebedestrukce a určitě by se to profláklo. Moje kamarádka umřela na drogy.
* Jak se to stalo?
To bylo ještě před SuperStar. Ona taky zpívala. Chodila za mnou a za mýma kamarádama, ať ukradneme rodičům prášky a tak. A pak jsem se dozvěděl, co se stalo. Byl to šok. Jsem rád, že tahle moje v uvozovkách aféra s drogama skončila. Bylo toho hrozně moc, moc jsem nejedl, zahulil trávu s kamarádama...
* Takže na té diskotéce se vám prostě jen udělalo zle...
No. A noviny hned, že beru heroin, kokain a piko a kdovíco ještě. Člověk musí počítat s tím, že tyhle věci přijdou. Měl jsem zkažený Vánoce, byl jsem z toho hodně špatnej. A dodnes nemám kvůli tomu optimální vztahy s taťkou. Není vůbec rád za to, co dělám. Myslí si, že showbyznys není způsob života, díky kterýmu bych mohl být šťastnej. Jenže já věřím že to jde. Táta nevidí fanoušky, cestování, zážitky.
* Asi se bojí, abyste nesklouzl po šikmé ploše.
Určitě. Pro něj je Praha velkoměsto. Ale proč brát drogy, když tu extázi zažiju na pódiu?
* Od dětství jste chtěl být zpěvák. Co je jinak, než jste si představoval?
Hahaha. Spousta věcí. Když vás lidi zdraví na ulici, je to fajn, ale jen ze začátku. Já se dřív díval lidem do očí, aby mě poznali. Teď mám kšiltovku, už nemám potřebu si něco dokazovat. Místo abych šel do baru, pozvu kamarády k sobě. Nestojím o ty pohledy, co piju, co dělám...
* Čtete články o sobě?
Ty zásadní, ale hlavně je čte moje hlavní PR manažerka. Čtu je, abych věděl, jaký je můj mediální obraz. A hodně na rozhovory reagují moji fanoušci. Nemusím si vůbec zadávat do vyhledávače za posledních 24 hodin „Sámer Issa“, protože stačí, když kouknu na svý stránky.
* Četla jsem, že na textech na třetí desku děláte s jinými textaři...
Spolupracuju s jednou textařkou, studuje politiku, je úplně z jiný branže. Posloucháme demo nahrávky, mě napadají melodie, začnu zpívat a pak si řekneme, co by mohlo fungovat. Občas u mě přespává a v noci mi třeba zaťuká na dveře. A já ve čtyři ráno otevřu a ona: „Dělej, mám pecku.“ A dá mi třeba dvě popsaný stránky: „Ztotožňuješ se s tím?“ Je pro mě hrozně důležitý, že jsem se dostal k tomu, abych mohl mít autorský texty.
* Co do nich vkládáte osobního?
Že chci pracovat na sto procent a pak už nemůžu mít na sto procent vztah. Jsem ve věku, kdy chci něco dokázat, hrozně mě baví koncerty. A na druhou stranu mě mrzí, že nemám funkční vztah.
* A jak to chcete zvládnout v budoucnu? Na sto procent musíte přece pracovat vždycky.
(směje se) To jo. Jenže já jsem taky středem bulvárních plátků. Teda já s tím počítám. Funguje vzájemná spolupráce, i když to třeba nezní dobře. A pak jsem na nejrůznějších fotkách a spousta holek to nemohla rozdýchat. Hned to bylo, že ji podvádím, s kým chodím a že lžu, že jsem byl na nějakém večírku. Je to těžký, málokdo můj životní styl dokáže pochopit...
* Na nové desce spolupracujete s ruským producentem. Kolikrát jste už vystupoval v Rusku?
Ježišmarjá, párkrát. Vystupoval jsem taky v Minsku, na akci Miss Minsk, to byly krásný holky, v pořádku. Byl jsem taky na soutěži New Wave vMoskvě. Viděl jsem, jak funguje showbyznysový průmysl ve velkých měřítkách. Naučil jsem se, jak dávat lidem na pódiu energii, jak ji zbytečně nevyplýtvat...
* Co vás tam zaujalo kromě hudebního byznysu?
Měli jsme štěstí, že jsme byli VIP hosté. V Moskvě jsme měli všechno zajištěný, chodilo se každý večer do těch nejlepších restaurací...
* Kaviár byl?
Vodka a kaviár, to proběhlo. Ale když jsme jeli metrem, viděl jsem i opak. Není tam střední vrstva, jen to nízký a pak to vysoký. U vchodu do metra je spousta žebrajících matek s dětmi. A poznal jsem dost ruských umělců, co něco znamenají.
* I Alu Pugačevu?
No, bavil jsem se s ní. Ona patří mezi nejvlivnější lidi v Rusku, jako my máme Karla Gotta.
* Vy mluvíte rusky?
Čučuť. Ale rozumím. Je důležitý se s lidmi seznámit. Co si budeme říkat, známosti jsou nejdůležitější.
* Jak na vás Pugačeva působila?
Ona pro mě byla taková vílka Amálka. Rusáci mají takovej zvláštní vkus a styl oblékání – buď všeho moc, anebo vůbec nic. Ji Rusáci fakt milujou. A já si říkal, no není to můj šálek kávy, ale fakt ji respektuju.
* Taky jste říkával, že uznáváte svou kamarádku ze SuperStar Martinu Balogovou. Ještě ji vídáte?
Píšeme si, voláme si, ale ono je to těžký, žije v Ústí. Jakmile člověk opustí Prahu, tak se to začne vyvíjet jinam. Ale věřím jí, je fenomenální zpěvačka a může být skvělá studiová zpěvačka, i ve světě. Ale jakmile člověk zvolí cestu rodiny nebo vztahu, tak má padla. Nemůžu si pomoct. (směje se)
* Vy si asi neumíte moc představit, že byste měl dítě...
Můj brácha má čtyřletýho syna. Měl ho v sedmnácti. (směje se)
* Co na to říkali rodiče?
Co na to mohli říct? Malýho hlídají, protože brácha studuje a pracuje v Praze. Jsme rádi, že se dítě narodilo, protože stmelilo rodinu. Třeba Vánoce jsou teď báječný. Dřív jsem na ně už nejezdil domů, protože mě to nebavilo (směje se), říkal jsem si, že je to vopruz. A když vidíte, jak ty dětský očka svítí a jak se ptá Kdy už přijde? Kdy už přijde?, tak to začnete zase prožívat. Ale jsem rád, že se to stalo bráchovi a ne mně.
* Jak často někde vystupujete?
Tak třeba předevčírem jsem měl čtyři akce za den, pak jsem měl tři a předtím další den dvě, pak ještě další tři. Je půlka měsíce a já měl třináct čtrnáct akcí. Teď jsem ještě v SaSaZu (nový pražský klub oblíbený zlatou mládeží) vystupoval na takový akci pro Rusy, s nima spolupráce funguje. Přijede sem nějaká ruská celebrita, nějaká ruská skupina, a my jsme pozvaný za Českou republiku. Umím si odpustit spoustu věcí, abych byl na vystoupení připravenej a byl čilej.
* Jako že nejdete na nějaký večírek?
Přesně. A když jdu, tak jen na chvilku. Třeba v rámci reklamy jsem tam hodinu. Je velkej rozdíl, když jde člověk na pódium plný energie a těší se tam a když je unavenej.
* Takže nejste party člověk?
No byl jsem hodně, tak rok po SuperStar. S Rolou Brzobohatou jsme jeli snad všechny kluby v Praze (směje se), to se musí zažít. Jenže pak vás to přestane bavit. A tak udělám grilovačku na zahradě na chatě v Doksech, pozvu kamarády...
* Kdy jste naposledy potřeboval dobrého přítele?
To teď nevím, protože jsem poslední dobou hrozně šťastnej. (směje se) Asi po nějakým rozchodu. Teď nedávno jsem jeden rozchod měl, byla to slečna...
* ... ta Ruska, jak se psalo?
Ne. Byla to slečna, která o showbyznysu nic nevěděla... Bylo to moc hezký, byli jsme spolu půl roku. Nikdo nás nikde neviděl, protože jsme měli potřebu být spolu, ne na veřejnosti. No ale samozřejmě to ztroskotalo na tom, že slečna neunesla, že jsem pořád někde pryč – třeba tenhle týden jsem fakt měl devět vystoupení. Řekla mi: „Najdi si někoho, kdo to bude chápat, já to nejsem.“ Tak to mě mrzelo. Byl jsem rád, že mám kamarády u sebe, a byl jsem rád, že u mě přespali.
* Jak na vaše vztahy reagují fanynky?
Strašně moc to pro ně znamená. Hodně se ozývají, nemohly skousnout můj první vztah s Agátou. Já je chápu. Když jsem jakoby sám, mají fans pocit, že jsem tu jen pro ně.
* A asi i pocit, že se někdy do nějaké zamilujete...
Jakože zamiluju, jakože (důrazně). To k tomu patří. Jsem za ty lidi strašně vděčnej. Je důležitý mít je u sebe, když přijdu na vystoupení, ale oni mě podporují i v různých anketách. Jako třeba TýTý, byl jsem druhej, za Karlem Gottem.
* A Zlatý Otto v Bravu...
Dokonce čtyřikrát. Jsem rád, že mě ty lidi neopouštějí, navzdory kauzám, o kterých se psalo. Když na vystoupení prezentuju novou písničku, tak jakmile přijdu domů a kouknu na net, vidím stovky příspěvků. Jak lidi reagujou, jak to rozebírají...
* Seznámil jste se s nějakou fanynkou blíž? Když jste dokázal utajit půl roku vztah, asi toho o vás tisk neví víc...
No, to je pravda, je toho hodně, co se neví... (odmlčí se) Ale jó. Teď jsem byl v Karlových Varech a dala se tam se mnou do řeči velmi hezká slečna. Viděl jsem sice, že jsem ji zajímal hlavně jako osoba Sámer, ale zajímala ji i moje druhá stránka, i to, jaká jsem osobnost... Takže samozřejmě se to pak může překulit v něco víc. Neříkám, že ne.
* A stalo se vám někdy, že by z toho bylo něco vážnějšího?
(kroutí hlavou a směje se) Většinou po vystoupení mizím. Zpěv je moje práce i zábava. Ale já mám takový pocit, že jsem něco dal lidem a oni něco dali mně, je to o výměně energie. Já si chci tu svou energii zachovat, sbalit se a odejít pryč. Aby ta hezká věc zůstala a aby zůstala v uvozovkách ta iluze fanouškům, ten dojem, abych jim nepokazil vzpomínku tím, že tam zůstanu a začnu kalit.
* Myslíte tím to, že byste už pak nebyl ten idol?
Přesně tak, už bych byl normální. Teda já jsem normální, ale zároveň jsem i idol.
* Vy jste také známý tím, že máte velké množství oblečení. Neměl jste ho v dětství třeba málo?
(směje se) Ne, to ne, ale chápu, co myslíte. Moje kamarádka měla v dětství jedny boty, teď jich má snad tři sta. Měl jsem vždycky hodně oblečení, ale moc mě nezajímalo. Pak jsem si i platil lidi, kteří mi ho sháněli. Jenže jsem si řekl, proč dávat lidem peníze navíc, když to přece můžu zvládnout sám. Sám přece vím nejlíp, v čem se cítím dobře a v čem ne. Teď mě baví dobře se oblíkat a nějakým způsobem se prezentovat, spolupracovat se značkama, máme aktivity, focení.
* Hlídáte si jídlo?
No hlídám (směje se). Teď jedu natáčet klip do Egypta a musím denně cvičit. Mám trenérku. Teda mám taneční tým a hlavní choreografka je i moje trenérka, umí všechno – od jógy až po posilovnu.
* Vy cvičíte jógu?
Jen základy. Pro mě je dobrý umět dýchání. A taky jídlo je důležitý. Miluju ryby, krevety, snažím se jíst kuřecí a zeleninu a ovoce. A pít neperlivou vodu.
* A mojito.
Ale to obsahuje mátu, ta je dobrá na hlasivky.
* A rum.
Rum je zas dobrej na bacily, ten vám vypálí všechno. Když člověk jí kvalitní jídlo, cítí se dobře. A když věříte tomu, co děláte, tak pak tomu můžou věřit i ostatní lidi.
* Na Nově obvykle končí zprávou o nějakých těch zvířátkách. To můžeme i my, vy jste jejich velký sběratel...
(směje se) Včera jsem si koupil hada. Korálovku.
* A co křepelka?
(směje se) Tu už nemám, musel jsem ji dát pryč.
* Utíkala vám?
Utíkala mi a hlavně byla jen jedna, byla sama. Nemohl jsem k ní sehnat druhou. Kamarádka mi říkala, že její kamarád má dvě nebo tři křepelky a ještě jiný odrůdy tady toho, tak jsem mu křepelku dal. Ale mám doma želvu, vodní ještěrku, pejska pitbula, nádhernýho, fakt, a teď tu korálovku. Má černou hlavu a černo-červeno-bílý proužky, je nádhernej. Chci ho použít do klipu, my tam budeme mít takový oranžový světlo, takže kdyby tam byl takovej detail hada, bylo by to super.
* Taky jste měl strašilku.
Já měl kudlanku. Víte co, ono to zase tak dlouho nevydrží. Ta mi chcípla, to jsou takový zvířátka... Jak se tomu říká? Sezonní? (směje se) Ale želvu mám pět let a papouška mám od SuperStar.
* A co váš pitbul? Kdo vám ho venčí?
Pitbul se mnou teď byl na vystoupeních. Mám kamarádku, která mi ho hlídá. Je to opravdu společenskej pitbul, moje láska. Zvládá všechno perfektně.
* To se mi nechce věřit.
Je pravda, že musím doma zamykat všechny pokoje. Mám patrový byt. A pitbul má pro sebe chodbu, pak schody dolů a pak další chodbu. To je bohužel jediný místo, kde může být. Ona by mi jinak zdevastovala celej byt.
***
Po vystoupení mizím. Je to o energii. Nechci fanouškům pokazit vzpomínku tím, že tam zůstanu a začnu kalit. ” Když vás lidi zdraví na ulici, je to fajn, ale jen ze začátku. Teď nosím kšiltovku, už nemám potřebu si něco dokazovat. ”
O autorovi| EVA HLINOVSKÁ; eva.hlinovska@lidovky.cz
