* LN Poté co rada nakonec prohlásila výběrové řízení za neplatné, považujete se stále za ředitele ČTK?
Samozřejmě, protože jednání Rady ČTK po řádné volbě generálního ředitele je v právním státě bezprecedentní.
* LN Rada ovšem prohlásila, že nemáte jmenování, a šéfem tedy zůstává pan Stibral, navíc vás včera „pro jistotu“ odvolala. Jak zareagujete? Budete se soudit?
Určitě.
* LN ČTK funguje od roku 1992 v provizoriu, tehdejší zákon totiž předpokládal, že se zprivatizuje. Mělo by se tak stát?
Když v roce 1918 ČTK zakládali, nepředpokládali, že by měla být soukromá. Do budoucna bude nutné najít pro ČTK optimální právní formu, ale jsem proti její privatizaci. Instituce, jejíž archiv představuje jeden z nejcennějších pramenů pro české moderní dějiny, i když byl v roce 1945 těžce poškozen, by v každém případě měla zůstat pod veřejnou kontrolou. To není v západní Evropě nic neobvyklého.
* LNVkandidátském projektu zmiňujete tři směry vývoje. Jedním je orientace na „decizní sféru“ – státní správu, obchodníky. Na ně se teď má ČTK zaměřit a převrátit poměr klientů, jichž dosud měla asi 70%z mediální sféry?
Není to řešení, které bych si vybíral svévolně, ono prostě nemá rozumnou alternativu. Klientů agenturního zpravodajství z mediální sféry ubývá, to je celosvětový trend. ČTK má velký rozvojový potenciál a ten je třeba nasměrovat tam, kde po něm bude poptávka, do decizní a podnikové sféry a také na koncové uživatele.
* LN Dále voláte po vybudování silného analytického zázemí. ČTK takové nemá? Kolik nových analytiků chcete, v jakých oborech?
Používáte volně dostupný zpravodajský server reuters.com? Všiml jste si někdy jeho struktury, délky a kvality jeho analýz? A zkusil jste ho někdy porovnat s nabídkou ČTK? Nerad odpovídám otázkami, ale v řečnických, jež jsem teď položil, se skrývá i odpověď. Ano, ČTK nyní nemá analytiky, jejichž jména by byla veřejně známá a na jejichž úsudek by se mohli spolehnout lidé v politické či průmyslové sféře. Přeji si, aby ČTK takový tým časem vybudovala a aby se každé jméno v něm stalo pojmem.
* LN Jak má ČTK prakticky pomoci další vámi vytyčený směr, tedy ofenzivní marketing?
To je ekonomická nezbytnost, ale detaily svých záměrů rozhodně nehodlám publikovat v médiích.
* LN Strategické aliance má ČTK podle vás vytvářet mimo jiné s Českým rozhlasem a televizí vytvořením Českého multimediálního archivu. V čem by byl přínos takového společného podniku?
Přinejmenším dvojí: velký a dosud nedostupný komfort pro uživatele a posílení legitimity veřejnoprávních médií v očích veřejnosti.
* LN Mluvíte i o možné větší orientaci „na východní Evropu včetně Ruska“, s tím, že lidé v ČTK by zvládli ve větší míře zpracovávat ruské, ukrajinské, polské či slovenské zdroje. Jaké klienty a kde by potom ČTK mohla najít?
Podívejte se na západní média: jejich zprávy z východní Evropy jsou závislé na minimálním počtu lidí ovládajících slovanské jazyky. Jako Češi máme obrovskou výhodu ve znalostech těchto jazyků. Pokud by se podařilo tyto znalosti kombinovat s kvalitními analytickými schopnostmi, anglicky vydávaný servis, zprostředkující širokou škálu informací o východní Evropě, může podstatně zvýšit šanci ČTK na západních trzích, zejména v podnikové sféře. Ne ale bez dobrého marketingu a invenčního využití nových technologií.
* LN Čeští mediální odboráři vás mají za spojence mediálního lobbisty Jaroslava Berky. Bojí se, ze ČTK přimějete uzavřít smlouvu s jeho RTA na dodávku videozpravodajství, jako když jste byl ve Slovenské televizi.
Pozor! Odboráři hovořili o tom, že možná plánuji fúzi ČTK a RTA, a to je pitomost, kterou ani nehodlám komentovat. Pokud bude v něčem pro ČTK výhodný outsourcing, přistoupím k němu. Proč dnes využívá STV agenturní videozpravodajství z Česka od tří dodavatelů včetně RTA? Protože služby všech tří dodavatelů jsou dohromady o polovinu levnější, než kdyby tu měla svého zpravodaje. Základní kritéria existují jen dvě: kvalita služeb a ekonomická výhodnost pro ČTK. Kategoricky mohu vyloučit, že bych jakémukoli dodavateli poskytl nějakou výhodu na úkor ČTK. Musím vyvrátit také představu, že by RTA mohla mým prostřednictvím získat v ČTK jakékoli výsadní postavení. Představy odborářů jsou v tomto směru poněkud směšné a vycházejí pouze z jejich neznalosti skutečných rozhodovacích procesů při odpovědném řízení jakékoliv společnosti.
* LN Kritizovali vás i za roční působení v STV. Zastal se vás její současný šéf, prý jste naopak vylepšil hospodaření, schodek že nebyl nakonec takový. Z výroční zprávy STV za rok 2007 ale plyne, že kdyby televize nedostala stomilionovou dotaci od státu, skončila by v ještě větším minusu.
Moji předchůdci navrhli rozpočet se ztrátou 294 milionů slovenských korun. Já jsem navrhl ztrátu 196 milionů a skutečná činila 161 milionů. Ano, STV dostala 100 milionů dotace, ale i bez ní by stále ještě bylo její hospodaření v roce 2007 o 33 milionů lepší, než předpokládali pánové Košút a Zahradník. STV se vzhledem k nastaveným parametrům bez státních dotací obejít nemůže. Kdybychom odečetli státní dotace, dostal by STV do nejhlubšího deficitu v jejích dějinách Richard Rybníček (Hrehův předchůdce – pozn. red.). Důležité je však něco jiného. Přišel jsem do STV s vizí nového televizního kanálu, který začal vysílat na den přesně podle mého projektu. STV v roce 2007 masivně investovala do nesmírně zanedbané a zastaralé infrastruktury, kterou se podařilo modernizovat natolik, že kanál Trojka mohl být spuštěn i ve formátu HD. Před mým příchodem nikdo takové investice neplánoval. Přesto byl výsledek hospodaření STV v roce 2007 i po odečtení dotace asi o 12 % lepší, než plánovali bez podstatných investic členové managementu pana Rybníčka. Co k tomu dodat?
