Úterý 26. října 2021, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Jsem vážnější, ale na pivo chodím pořád

Česko

Barbora Špotáková – Atletka je jednou z medailových nadějí české výpravy na nadcházejícím ME

Trápila ji achilovka, v posledních dnech cítí loket. Oštěpařka Barbora Špotáková (29) je však vyzrálou závodnicí, nyní jí patří pozice evropské i světové dvojky. Včera zamířila do Barcelony na své třetí mistrovství Evropy rozhodnuta usilovat o jediné zlato, které ve sbírce ještě nemá.

* LN První velkou medaili, stříbrnou, jste získala na předchozím ME v roce 2006 v Göteborgu. Jaký je rozdíl mezi Barborou Špotákovou před tehdejším šampionátem a nyní?

- Určitě obrovský. Teď jdu do závodu jako někdo, kdo drží světový rekord, vyhrál olympiádu a má titul mistra světa z roku 2007. Tehdy jsem jela bojovat o svoje první úspěchy, ale vyjukaná jsem nebyla. Myslím, že jsem tenkrát byla v roli dnešního Petra Frydrycha, oštěpařského kolegy. Co vyzařuje z něj teď, tak něco podobného bylo ve mně v Göteborgu. On je klidný a myslím, že si půjde pro medaili.

* LN Do Barcelony odlétáte jako evropská dvojka. Vzpomenete si na tehdejší tabulkové postavení?

- Myslím, že už jsem byla trojka, přede mnou byly Němky Neriusová a Obergföllová.

* LN V čem ještě jste se za čtyři roky změnila?

- Pokud máte na mysli život, tak ten se změnil hodně. Dostudovala jsem, jsem vážnější. A pokud jde o sport, jsem zkušenější, jedu tam v roli člověka, ke kterým jsem dřív vzhlížela s úctou a hltala každé jejich slovo. To ale bylo ještě o čtyři roky dřív, na mistrovství Evropy v Mnichově, byla jsem hodně mladá, zajíc. Teď jsem ta známá, která vozí medaile a je oporou týmu. Tak to i cítím.

* LN Je to pozitivní role?

- V mém případě určitě, aspoň doufám. Protože působíte na mladé, kterých máme v týmu hodně. Ti si řeknou – tak já musím taky předvést, co umím. A těší mě, že uchazečů o medaili je ve výpravě hned několik, není to jen na mně.

* LN Takže působíte motivačně. Těší vás to?

- Rozhodně ano. Budu chodit na stadion fandit ostatním, protože kvalifikaci mám hned v úterý, finále ve čtvrtek a potom je budu podporovat. Chci, abychom atletiku brali týmově, jde o medaile české atletiky, týmu, ne moje nebo tvoje.

* LN S přítelem Lukášem jste rekonstruovali pražský byt, to je také změna. Už jej obýváte?

- Z ubytovny Dukly pod Juliskou jsme se nastěhovali zpátky ještě před sezonou. Tehdy se to ještě nedalo nazvat bydlením, teď už jsem klidnější, skoro všechno máme ve skříních. Ale práce je tam dost pořád.

* LN Ale k Pinkasům chodíte stále, že?

- To se nemění, občas tam zajdeme. Změnilo se taky to, že tolik nevídám rodiče, mám míň času. A jsem samostatnější.

* LN Otrkaly vás i letecké cesty po světě za závody?

- Přesně tak. Ale nestěžuju si. Přijde mi, že na mítinky létám jako do práce. Lukáš, který je hasičem, jezdí do práce do Berouna a já letím třeba do Gatesheadu.

* LN To se při těch cestách necítíte osamocena?

- Ale v letadle sedí spousta lidí, kteří třeba letí na jednání, takže taky za prací. Netrápí mě to, naopak je to chvilka, kterou má člověk pro sebe. Pořád jsem obklopená lidma a cítím, že chvilky pro sebe potřebuju víc než třeba v tom roce 2006. To každopádně. Protože tehdy jsem je měla, teď už moc ne.

* LN Změnila se taky skutečnost, že do Göteborgu vás neletěl podpořit Lukáš, zatímco nyní vás doprovází...

- Vidíte! Přitom jsme v roce 2006 letěli taky speciálem, jako teď, a pro Lukáše by to nebylo složité. Ale tehdy jsme spolu chodili necelý rok a nějak jsme se dohodli, že nepojede. Ale od té doby už byl u každé medaile. Je se mnou pořád a doufám, že bude. (úsměv)

* LN Pokročili jste nějak s plánováním svatby?

- To vůbec neřeším. Jenom vím, že bych ji rozhodně nechtěla mít někde v centru Prahy před kamerami a fotoaparáty novinářů. V Chrámu svatého Víta už vůbec ne. V tom jsme s Lukášem zajedno.

* LN Bavíte se vůbec o svatbě?

- Samozřejmě! (směje se) Ale určitě bude tajná, nikdo o tom nebude vědět.

* LN Taky jste v minulosti hovořila o stavbě domu nedaleko Prahy. Změnilo se něco?

- Vůbec nic, dáváme dohromady pražský byt. A když chcete mít dobré výsledky na závodech, tak nemůžete plýtvat energii na nějaké budování. Ale co budování... Hlavně musíte jednat s lidmi, kteří nejsou schopni přijít včas a pořád se na něco vymlouvají. Neuvěřitelné.

* LN Máte na mysli řemeslníky?

- Myslím, že kdyby takhle pracoval Lukáš, tak všechno shoří. Sama jsem zvyklá pracovat naplno a co nejlíp, a pak se setkáte s lidmi, kteří pracují na dvacet procent, a ještě za to chtějí neskutečné peníze. Je to ubíjející. Stavět dům během kariéry, to si neumím představit. Rekonstrukce bytu mi zatím stačila.

***

Z VYJUKANÉHO DĚVČETE VYROSTLA OPORA

Špotáková na cestě k Barceloně * 2006 – ME, Göteborg, stříbro Získala svůj první velký úspěch, navíc během roku třikrát vylepšila český rekord. Ve finále v Göteborgu ji až posledním pokusem přehodila Němka Steffi Neriusová – o 18 centimetrů. „Já tehdy tušila, že mě přehodí, navíc mi to lítalo sedmdesát metrů nahoru, a ne do dálky, házela jsem do kosmu. Už jsem si věřila, jiné to bylo na ME v Mnichově o čtyři roky dřív. Tam jsem byla vyjukaná holka, která hltala každé slovo zkušených reprezentantů,“ vybavuje si. * 2007 – MS, Ósaka, zlato V závěru předchozí sezony ovládla Světové atletické finále ve Stuttgartu a to bylo předzvěstí dalších úspěchů, v Ósace získala ve velkém stylu životní vavřín. V pozlaceném závodě navíc dvakrát vylepšila vlastní národní rekord. „Bylo to skvělé, tak se také cítím,“ pravila po závodě, který vstoupil do paměti ještě z jiného důvodu. To když se po soutěži její přítel Lukáš

mocným skokem přenesl přes plot i hluboký bezpečnostní příkop na plochu, aby se mohl stát jedním z prvních gratulantů. Při výhře ve Světovém atletickém finále pak svěřenkyně trenéra Rudolfa Černého opět zlepšila český rekord. * 2008 – OH, Peking, zlato Olympijské finále, to byl atletický thriller, když v den výročí okupace Československa sovětskými vojsky v poslední sérii přehodila právě Rusku Abakumovovou. „Já za to snad ani nemůžu, jako by se stal zázrak,“ povídala po triumfu, který ji zařadil k českým oštěpařským legendám Daně Zátopkové a Janu Železnému. Při Světovém atletickém finále ve Stuttgartu pak vytvořila stále platný světový rekord 72,28 metru. * 2009 – MS, Berlín, stříbro „Ta medaile má hořkosladkou příchuť, ale potvrdilo se, že pořád vyhrávat nejde. Byla jsem s ní spokojená, je to sport,“ vzpomíná na prohru s loučící se Neriusovou. * 2010 – ME, Barcelona, ?

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...