Zaujal mě na první pohled. V jednom pražském obchodu s avantgardní módou leželo pár broží ozdobených třpytivými kamínky. Všechny měly jeden jediný tvar – podobu jelena. Jeden šedivý se stal tenkrát mým majetkem. Dostala jsem k němu kartičku se jménem Floriška. Občas se mě v MHD někdo zeptal, kde jsem brož koupila. Občas se někdo smál, někdo kroutil hlavou, někdo jen zíral. Takové reakce rozhodně nebývají běžné.
Za pár týdnů mi sdělovala kolegyně, když se vrátila z jednoho rozhovoru: „Představ si, že podobnou brož s jelenem má Eliška Kaplicky.“ Jelena na klopě, ale třeba i na čelence nebo jako přívěsek na tašce či klíčích nosí nejen filmařka amanželka architekta Jana Kaplického, ale třeba i herečky Zuzana Norisová, Tatiana Pauhofová, Michaela Maurerová nebo Zuzana Stivínová. A stovky dalších žen (a některých mužů) v Česku. Jelen partyzánsky dobyl i televizní obrazovky: zahrál si v seriálu Letiště, kde se jím ozdobila herečka Jitka Schneiderová, nebo byl k vidění v Noci s Andělem, na zpěvačce, jež hostovala v kapele Sunshine.
Jedenatřicetiletá Soňa Kochová, majitelka castingové agentury, má doma na speciální poličce hned pětapadesát jelenů.
Některé kupuje, jiné dostává jako dárek. „Počet mých jelenů se tak dramaticky zvýší příští týden, to mám narozeniny,“ říká nadšeně. S jelenem usazeným někde na oblečení tráví většinu dní. „Líbí se mi i to, že každý kus je originál, že nepotkáte nikoho se stejnou broží nebo přívěskem.
A líbí se mi, že když potkám někoho s jelenem, usmějeme se na sebe. A večer v klubu nebo v kavárně se spolu dáme klidně i do řeči. Jeleni zkrátka sbližují.“
Soňa Kochová, která si v současnosti oblíbila „diamantové jeleny“, tedy brože, jež jsou celé pokryté barevnými blýskavými kamínky, a která si nechává vyrábět jeleny i na zakázku, aby jí ladili s novým kouskem oblečení, vystihla to, co zdánlivě obyčejný módní doplněk (jakkoliv výrazný) povýšilo na nový fenomén.
Koupí jelena si nepořizujete jen náušnice nebo brož, ale i příslušnost k nějaké skupině. Už nejste anonymní nositelka něčeho, ale součást „jelení“ komunity – ostatně jeleny seženete pouze v devíti pražských obchodech, jako je Parazit, Pour Pour nebo designový Qubus (i přes internet – deers@momentproduction. com). Není to samozřejmě nic nového. Na podobném principu fungují i různé weby se samolepkami či tričky.
Máme zkrátka rádi něco, co nás spojuje: každý z nás byl svědkem, jak se spolu na silnici pomocí blikání světel zdraví majitelé nějaké raritnější značky auta, jak k sobě tíhnou lidé se šálami nejrůznějších barev, jež na první pohled signalizují fanouškovskou příslušnost k fotbalovému nebo hokejovému klubu, a jak si v parcích kynou s vědoucími a poněkud povýšenými úsměvy majitelé malinkatých čivav. Příslušníci fanklubu jelenů se nejen zdraví, ale i fotí s jeleny na všemožných místech a své fotografie pak dávají na internet. Podobně jako třeba majitelky kultovních panenek Blythe.
Obyčejná brož koupená v nějakém masovém řetězci s módou (ať už je to například Mango, Zara nebo H&M) se může někomu líbit stejně jako jelen amožná je i levnější (cena jelena se pohybuje na internetu kolem 400 korun, v obchodech bývá mnohdy i jednou tak vyšší), ale fotit se s ní asi nebudete. A navíc ji ani nemůžete sbírat, protože má jen výrobní číslo.
Jako anděl
„Jeleny nenosí jen nějaké ulítlé ženy, ale třeba i úřednice v bankách nebo velkých společnostech. Sice mají dress code a musí mít na sobě kostým, ale na něj si připnou jelena, necítí se pak tak unifikovaně,“ vysvětlují Barbora Lacová a Kamila Písaříková, dvě třicetileté kamarádky, které jeleny ručně vyrábějí. Když mi společně počítají, kolik jelenů už je asi na světě, dojdou k číslu tři tisíce. To je docela dost na Prahu, kde se dívky a ženy – na rozdíl od Londýna či jiných západních měst – ještě dost upejpají obléci si na sebe něco originálnějšího, než co diktuje „styl sezony“ v podobě reklam velkých módních řetězců.
Výroba jednoho jelena trvá zhruba hodinu a půl, pokud se tedy zrovna nevymýšlí nová jelení varianta, to bývá práce i na celý den. Pomocí formy se vystřihne z koženky a slepí z několika vrstev. Uprostřed je speciální materiál, díky kterému se jelen, pokud se ohne, vrací do původní polohy. Pak už může začít zdobení pomocí cvočků, nýtků a barevných kamínků nebo korálků. Barbora, drobná blondýnka s jelenem-sponkou ve vlasech, mi ukazuje svůj nejnovější typ – lepí mu na tělíčko andělská křídla. „Je to čerstvá záležitost, zatím se ale neprodal ještě ani jeden,“ říká. „Vidět bílého jelena znamená, že se vám splní všechna vaše přání. A chceme, aby štěstí nosil i náš jelen. A tohle je navíc jelen-anděl.“
Kamila i Barbora vytvářejí jeleny každá zvlášť, jen zpočátku spolu po večerech vysedávaly a stříhaly nůžtičkami na nehty koženku. V roce 2005 je totiž napadlo, že pošlou PF svým přátelům a klientům – jsou spolumajitelkami agentury Moment Production, která pořádá různé reklamní akce nebo módní přehlídky. A jelikož jejich agentura má v logu tři jeleny, o tvaru péefka bylo rozhodnuto. Rok se obě zdokonalovaly, stříhaly a rozdávaly jeleny. Teprve pak jednu jejich kamarádku napadlo, že by mohly jeleny zkusit prodávat. Pár kousků daly zhruba před dvěma lety do obchodu Parazit a jeleni byli hned pryč. „Vůbec nás nenapadlo, že by se jeleni mohli stát součástí naší obživy,“ popisuje začátky Kamila, která žije v rozmanitém kolotoči několika profesí. Vystudovala fotografii a živí se mimo jiné i stylingem a psaním omódě do časopisů. Ostatně na svém fialovém sáčku má, jak jinak, fialového jelena.
Úprava jelenů prý nemá žádná pravidla: někteří jsou krajkoví, jiní techničtější, v současné době jsou nejoblíbenější blyštiví. V létě vytvořila Bára jako dárek ke Kamiliným narozeninám žabky ozdobené jelenem, a také jeleny, kteří se dají připnout na veleoblíbené pohodlné boty značky Crocs. Kamila, coby majitelka fenky Mii, zase vyrobila jeleny na psí obojky.
Nedají ho z ruky
Ke každému jelenovi kromě kartičky s jeho jménem („Vymýšlíme si i nová jména, někdy jsou to zkomoleniny,“ krčí rameny Kamila) dostanete i malý sáček s náhradními díly, kdyby se vám jelen rozbil. „Opravujeme je zdarma, jsou ale velmi kvalitní. Já toho svého dokonce dvakrát vyprala a nic se mu nestalo.“ říká Kamila. „Baví mě příběhy našich zákazníků – někteří třeba nechtějí dát svého jelena z ruky a musím za nimi přijet a opravit ho.“
Obě kamarádky také vyrábějí jeleny na přání. Kamila třeba jednoho digitálního na svatbu své známé v Japonsku, Bára zase v barvách španělské a portugalské vlajky, jako dárek pro spolužáky své kamarádky z„erasmáckého“ stipendia. „Jednou na Valentýna mi dokonce volal hoch, že nutně potřebuje patnáct jelenů. Byla to expres zakázka, ale stihla jsem to. Nevím, kolika slečnám je dal,“ vzpomíná na kurióznější zákazníky Barbora. „Máme velkou radost, že jeleni jsou tak oblíbení. Je to pro nás velká motivace k vymýšlení nových nápadů a k tvoření nových jelenů.“
O autorovi| EVA HLINOVSKÁ, redaktorka Pátku eva.hlinovska@lidovky.cz
