Konspirační teorie mají v tuzemsku silnou tradici.
Některým věří Češi i dnes.
Mnozí si třeba stále myslí, že kuponová privatizace byla připraveným podvodem.
Naproti tomu teorie, že „sametová revoluce“ byla řízena tehdejší StB, ztratila řadu příznivců.
PRAHA Výzkum agentury GfK, který mají Lidové noviny exkluzivně k dispozici, tvrdí, že česká společnost je takzvaně „normálně paranoidní“. Veřejnost je podle výzkumu medializací konspiračních teorií přesycena a k jejich pravdivosti se staví většinou skepticky. Přesto zůstávají témata, která svůj punc „spiknutí elit“ neztrácejí.
Současnému pomyslnému žebříčku největších českých konspiračních teorií vévodí takzvaná kuponová privatizace. Její vnímání jako připravené akce k obohacení vybrané skupiny lidí nemá konkurenci. Toto specifické rozprodávání státního majetku na počátku devadesátých let podobně vnímá hned pětašedesát procent oslovených.
Další významné místo zaujímá tvrzení, že skutečnou moc v Česku nemá vláda, ale nadnárodní společnosti a obchodní řetězce, jejichž vůle hýbe rozhodováním politiků. Jako pravdivou označuje tuto tezi jen o dvě procenta méně lidí než kuponovou privatizaci.
„Specifické zabarvení místního vnímání konspiračních teorií dodávají takzvané utiskující teorie. Cizí mocnosti snažící se národ ovládnout jsou častým námětem podobných teorií,“ tvrdí výzkum.
Do těchto souvislostí zapadá i fakt, že 45 procent respondentů si myslí, že Evropská unie je jen zástěrkou, kterou využívají státy západní Evropy k ovládnutí Česka a dalších východních trhů.
Justiční mafie a konspirační teorie kolem Kubiceho zprávy Nečekaně mnoho obyvatel České republiky se také domnívá, že za podivnými rozhodnutími tuzemských soudů stojí skupina lidí označovaná jako „justiční mafie“.
Toto vnímání soudnictví nejvíce podpořil případ nezvyklého angažování nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a dalších čelných představitelů justice v případě stíhání exministra Jiřího Čunka kvůli údajnému úplatkářství. Probírané souvislosti a působení jednotlivých aktérů před soudem vnímání nekalých praktik kolem tohoto případu podporují.
Nejčastějším námětem dnešních konspiračních teorií je korupce politiků a úředníků.
„Například takzvaná Kubiceho zpráva. Bylo konspirací její zveřejnění před volbami, jak tvrdí politici ČSSD? Nebo bylo konspirací skutečné propojování bývalých vládních elit s organizovaným zločinem, jak tvrdí politici z ODS?“ táže se autor výzkumu GfK Pavol Frič.
Některé konspirační teorie v české společnosti nabývají na popularitě, jiné ji zase ztrácejí. Jejich „oblíbenost“ se v průběhu času vyvíjí.
Ještě před několika lety jedné z nejoblíbenějších konspiračních teorií o řízení takzvané sametové revoluce v roce 1989 komunistickou tajnou policií StB dochází dech. Mezi lidmi oslovenými GfK se k ní přihlásilo 23 lidí ze sta. Podobně dopadl i exprezident Václav Havel. Většina lidí už si nemyslí, že se bývalý disident před převratem tajně dohodl s komunistickou
nomenklaturou na její nepostižitelnosti a zachování vlivu v ekonomice. Popisované konspirační teorie patří z hlediska dějin mezi nemluvňata.
Jiné se ovšem drží velmi dlouho. Například tvrzení, že Židé usilují o světovládu, které posloužilo za základ ke genocidě nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, většina oslovených nevěří. Přesto se stále našlo osmnáct procent Čechů, kteří jsou o tom přesvědčeni.
***
Češi a konspirační teorie
Zrežírovaný pád komunismu Nenásilné předání moci mezi komunistickou stranou a demokratickou opozicí na konci roku 1989. Takzvaná sametová revoluce byla od počátku řízena komunistickou tajnou policií StB. Této teorii nevěří 57 procent lidí, 24 procent Čechů si myslí, že tomu tak bylo.
Co je to konspirační teorie
Konspirační se v zásadě rozumí teorie, která odhalením nějakého spiknutí vysvětluje problematickou situaci, běh událostí, ale někdy třeba i přírodní jevy (například úmyslné nedodržování závazků o vypouštění skleníkových plynů). Událost popisuje jako důsledek skrytých machinací skupiny osob, která má na jejich průběhu specifický zájem. Konspirační teorie se podle Pavola Friče – autora studie „Konspirační teorie, jak vznikají, jakou mají strukturu a proč jim věříme?“ ukázaly jako velmi účinná a mocná zbraň mediálních bitev současného světa. „Nařčení z konspirace je často iracionální a jen velmi těžko se podobné nálepky zbavuje. V běžné mluvě se tento termín stal synonymem smyšlenky, fikce, fabulace,“ uvedl Frič. Dodal, že nádech opravdovosti všem podobným teoriím dodává fakt, že některé z nich se mohou posléze ukázat jako pravdivé. Například konspirační teorie o tom, že masakr v Katyni byl dílem sovětské KGB, a nikoli hitlerovského Německa, se později potvrdila. Nejčastějším námětem dnešních konspiračních teorií je podle Friče korupce politiků a úředníků. Korupční aféry politiků jsou v médiích na denním pořádku a ovlivňují volby. „Zápas o politické vůdcovství se změnil v souboj o to, které konspirační teorie jsou pravdivé,“ míní Frič.
kož
Kuponová privatizace
Privatizační metoda, při které občané státu dostanou možnost levného nákupu, případně obdrží zdarma takzvané kuponové knížky s určitým počtem poukazů, za které mohou následně získat vlastnický podíl ve státem prodávané společnosti. První vlna v roce 1992, druhá v roce 1994. Kuponová privatizace byla schválně naplánována tak, aby se vybraná skupina lidí mohla obohatit. Podle průzkumu této teorii věří 65 procent Čechů.
Moc nadnárodních firem
Na začátku devadesátých let minulého století do tuzemského průmyslu i obchodu vstoupila řada zahraničních investorů. Skutečnou moc mají v rukou nadnárodní společnosti a řetězce, které si s českou vládou dělají, co chtějí. Podle průzkumu této teorii věří 63 procent Čechů.
Temné pozadí globálního oteplování
Český prezident Václav Klaus dlouhodobě označuje zprávy o oteplování planety za přehnané. Jeho postoj vyjadřuje i titul Klausovy poslední knihy Modrá, nikoli zelená planeta. Téma klimatických změn a oteplování slouží pouze k prosazení zištných zájmů určitých skupin lidí. Této teorii nevěří 59 procent Čechů.
