V Čechách i jinde v Evropě jsou zatím Google Books čistě jen v záběhu. Právě kvůli malému počtu zapojených partnerů – knihoven, nakladatelství a autorů, kteří by dali souhlas se skenováním a zobrazováním textů.
Ačkoli generace Facebooku a blogů jednoznačně dává přednost sebeprezentaci (zajímá ji víc to, co může sama hlásat do světa, než moudra ukrytá v knihách), je jasné, že i všichni tihle psavci, co vyměnili čučení na televizi za většinou skutečně tvůrčí způsob komunikace, občas nějakou tu knihu potřebují. Ale jsou zvyklí se k informacím dostat na pár kliknutí. Jenže v našich knihkupectvích najdou jen zlomek nejčerstvější produkce, prohrabávat se antikvariáty je ztráta času a chodit do české knihovny, darmo mluvit. Ta bohužel právě ty nejpotřebnější knížky ve fondech nemá nebo jsou na dlouho dopředu zamluveny anebo rovnou vedeny jako archivní (a to i svazky zcela nové!) a nepůjčují se. Jedinou rozumnou odpovědí na tuhle situaci se zdá být právě nabídka Googlu. Tyhle knihy nikdy nevyprodají Když se však ptám svých známých překladatelů, spisovatelů, redaktorů a nakladatelů, co na ni říkají, pokřižují se nebo si odplivnou. Ani se jim o tom nechce mluvit. Pak z nich vyleze, že vlastně moc nevědí, o co jde. Jen někde četli nebo kdosi říkal, že je to pro knihy záhuba. Prý je to jako s hudbou: jakmile se objeví možnost stahovat šlágry zadarmo, nikdo už za ně nebude utrácet. A navíc ten americký Google: za tím nemůže být nic dobrého...
Přitom procházet Google Books je možná zábavnější než toulat se knihkupectvím. Pravda, nemůžete si knížku osahat. Ale zas ji tu nikdy nevyprodají, a navíc k ní přibalují i spoustu dalších informací. Google v této službě neumožňuje texty stahovat ani tisknout. Jen ty, které už nepodléhají autorským právům, lze někdy zobrazit na monitoru a prohlížet.
Jako předmětový katalog funguje tato služba skvěle. Proti běžnému pátrání přes vyhledávač Google mají „Knihy“ výhodu, že se neprodíráte křovisky zbytečných odkazů. Nejdou totiž za rámec literatury a načítají skutečně jen informace jako z poctivé bibliografické rešerše. Na jediný dotaz (spisovatel, dílo, téma) nabídnou všechny na síti dostupné informace o knížce a jejím autorovi. A když mě knížka zaujme, rovnou si ji přes nabídnuté odkazy do elektronických knihkupectví můžu objednat nebo se podívat, v které knihovně je dostupná.
„Knihy“ jsou i na hraní: při zadání jména spisovatele se objeví odkazy různých druhů: tituly vydané česky i jejich různé překlady, anotace, odkazy na recenze, dlouhá řada literárních časopisů a odborných publikací, kde všude je daný autor zmiňován. Někdy se načte třeba i mapka se zobrazením míst, kde všude se příběh odehrává. Každou nalezenou knihu si taky můžu přidat do své virtuální knihovny, kdykoli se k ní vrátit a třeba ji sdílet s přáteli, tj. minimálně jim o ní dát vědět. Na čemž se dá ve škole založit třeba povinná četba k určitému předmětu: studentům nasdílíte doporučenou literaturu, oni si ji mohou virtuálně prolistovat a sami se rozhodnout, co bude třeba zakoupit, co stačí zkusit půjčit v knihovně, do čeho jen zběžně nakouknou na internetu – a na co se vykašlou. Ani zloděj, ani parazit Bohužel jen to prohlížení celých textů u nás bohužel zatím skoro neplatí. Protože chybí souhlas držitelů autorských práv. Bez jejich postoupení Google texty nezveřejní. Což je škoda. České a moravské knihovny totiž s napojením na Google váhají, ke službě se zatím přihlásila jen asi tři nakladatelství a pár autorů. Ti, kdo pochopili, že Google na nich asi sotva vydělá, zato jim může pomoct s propagací. Zatím si tedy na českých „Knihách“ připadám spíš jako v knihkupectví, kde mají knížky zatavené v průhledné fólii, aby jim je náruživí návštěvníci neošmatali. Přitom Google se svými knihami není ani zloděj a parazit, jak mu naše média ráda podsouvají, ani jánošíkovský komunista, který by hodlal bohatým (vzdělaným) brát a chudým (hloupým) dávat. Když se totiž do systému přihlásí autor či nakladatel nebo kterýkoli majitel práv k určitému textu, Google slibuje, že mu za každé kliknutí na „jeho“ odkaz odvede určitou částku, což bude platit zejména za pár let (nebo měsíců?), až si začneme knihy stahovat do e-booků. Tato moderní verze zpoplatnění autorského práva navíc také věrohodněji zohlední nabídku a poptávku v literatuře, může pomoct regulovat tištěný knižní náklad nebo distribuci...
Google, zdá se, zatím v našich krajích jen naznačuje, co umí. A myslím, že by byla škoda nepustit ho dál. Dáme Googlu svolení zobrazovat texty? Pustíme ho do našich knihoven, když umí digitalizovat mnohem rychleji, a navíc dokáže zkopírované texty elegantně dostat k těm, kdo o ně stojí? Jednou nás to stejně čeká.
