Třeba véčkaři jiné kádry než z bezpečnostních agentur neznají. Ale měli by hledat
Někdy jsme svědky takových bizarností, že se je ani nesnažíme pochopit. Tento týden spadl z oblaků přímo do vedení ministerstva vnitra jakýsi Michal Moroz. Ocitl se v pozici náměstka a nikdo nevěděl odkud. Věci veřejné sváděly Moroze na TOP 09, topka, ačkoliv předtím v jejích útrobách při debatách o vnitru jméno Moroz padlo, se od něho obratem distancovala. Johnovi nezbylo než se k podnikateli v bezpečnostních službách přiznat a uvést ho jako svého osobního nominanta.
Co to má znamenat? Pokud by byla pravda, že Moroz je spjat s lidmi z bezpečnostní agentury ABL vybudované neformálním lídrem VV Vítem Bártou, znamenalo by to porušení gentlemanské dohody s předsedou vlády. Tomu véčkaři slíbili, že ABL se vnitru vyhne obloukem. A že Radek John neměl čisté svědomí, ta dětinská schovávaná s Morozem naznačuje.
Pozor na cizí pány Pro Johna je to smutné vysvědčení. Nejpopulárnější český politik, ministr vnitra, předseda vládní strany – a přece buď nesmí, nebo neumí sáhnout do jiného rezervoáru, než je svět bezpečnostních agentur, který svým straníkům otevřel Bárta. John přitom na rozdíl od většiny vedení VV z této subkultury nevzešel. To musí i při výběru svého nejbližšího spolupracovníka platit za to, že byl připuštěn do party?
Dá se to říct pejorativně: VV vykazují některé sektářské rysy. Pod sektou si obyčejně představíme centrálně řízenou skupinu. Ta skupina si pro členství stanoví přísné podmínky, jimiž členy následně svazuje. A skutečně – smlouva, kterou kandidáti VV podepisovali před volbami, nejenže jim zakazuje hlasovat v rozporu se stanoviskem stranického vedení, ale dokonce i odchylovat se na veřejnosti od stranické linie. Kdyby se poslanec z nějakých důvodů rozhodl opustit frakci, je povinen složit straně astronomickou částku; při jiných kolizích s vedením by platil lichvářské úroky za každý den, po který se odmítá vzdát mandátu.
Jiným typickým rysem sekt bývá zvýšená podezíravost vůči okolí. Vít Bárta si do vlády přivedl ze „své“ ABL dva ministry a šest náměstků. Dramaticky se tu potvrzuje domněnka, že nejdůležitější mezilidské vazby u véčkařů vznikaly při společném byznysu.
V soukromém sektoru je normální a pochopitelné neodkrývat účty, neustále držet nějaké provozní záležitosti v tajnosti. Jenže společně sdílené tajemství v lidech vytváří silný pocit sounáležitosti, který se v novém prostředí může lehce překlopit do latentní nastraženosti vůči zbytku světa.
Dá se to celé říct i méně pejorativně: véčkaři v mnoha ohledech připomínají rodinný podnik, jak se vyvinul především v jižní a střední Itálii. Tomuto fenoménu se věnovala řada autorů včetně Francise Fukuyamy, který o důvěře ve společnosti napsal jednu tlustou knihu. Rodinné firmy sice ve svých oblastech tvoří páteř ekonomiky, přesto ale jejich příslušníci většinou nedokážou vystoupit z kulturních vzorců, do nichž se narodili. Spoléhají se pouze na vlastní rodinu a svou činnost poměřují výlučně jejím prospěchem. Takové rodinné podniky mohou dobře fungovat na přehledném prostoru. V okamžiku, kdy firma toto vymezené teritorium opouští, je ale třeba osvojit si jinou kulturu, vztahy ve firmě institucionalizovat a otevřít se i takzvaným cizincům.
Nejsou všichni příbuzní V této kritické fázi se právě ocitly VV. Strana stavěná původně pro několik pražských čtvrtí a později pro celou Prahu prošla letos ohromnou expanzí, volby ji vymrštily daleko za hranice jejího teritoria. Nabírali se členové, o nichž toho v ústředí rodinné firmy/sekty vědí jen málo. Poslaneckou frakci VV tvoří i takové neřízené střely, jakou je exsenátor za SNK ED a známý bojovník proti moru hracích automatů Josef Novotný. Nebo bývalý liberecký hejtman za ODS Petr Skokan, který se svého času vzepřel centrále v Praze a těžko se dnes bude cítit vázán loajalitou k „rodině“. Nebo vysloužilý dopravní policista Stanislav Huml, populární televizní obličej, který po volbách veřejně vysvětlil, co si jako právník myslí o zmíněném slibu poslušnosti (nic).
Je pravděpodobné, že při pohledu na Věci veřejné už brzy dokážeme rozlišovat mezi lidmi s nějakým stupněm zasvěcení a těmi druhými. Budoucnost strany záleží na tom, jak bártovci na ty, kdo by se chtěli emancipovat víc než John, zareagují, a jestli si na jinakost lidí, kteří s nimi nejsou příbuzní ani v přeneseném slova smyslu, dokážou zvyknout. Ve Fukuyamovi by se každopádně dočetli, že typická rodinná firma nemívá dlouhého trvání.
O autorovi| e-mail: daniel.kaiser@lidovky.cz ; DANIEL KAISER komentátor LN Společně sdílené tajemství v lidech vytváří silný pocit sounáležitosti, který se v novém prostředí může lehce překlopit do latentní nastraženosti vůči zbytku světa
