PRAHA Ústavní soud se tvrdě obořil na advokáty, kteří jej zahlcují amatérsky sepsanými stížnostmi. Od začátku je sice jasné, že je Ústavní soud kvůli elementárním chybám odmítne projednat, soudci se ale jimi musejí stejně zabývat, a to je prý zdržuje.
Jmenovitě rozhořčení ústavních soudců odnesl pražský advokát Jan Kutěj. Ústavní soudkyně Eliška Wagnerová odmítla v červnu jím vypracovanou ústavní stížnost, protože ji podal jménem člověka, který ji vůbec neměl právo podat - nebyl totiž účastníkem sporu.
Své rozhodnutí navíc doplnila ostrým komentářem, ve kterém Kutějovi vyčítá liknavost a neprofesionalitu. Celkem banálnímu rozhodnutí Wagnerové pak dodalo váhu plénum Ústavního soudu (shromáždění všech jeho soudců, pozn. red.), když zrovna toto usnesení vybralo spolu s několika jinými k publikaci. Je to vytržené z kontextu Ve svém usnesení, na které jako první upozornil odborný právní server Jiné právo, Wagnerová kritizuje fakt, že „podání nesplňujících elementární požadavky kladené zákonem o Ústavním soudu“ je celá řada. „Ústavní soud nesmí být zahlcován neprojednatelnými podáními, jejichž zpracování mu brání věnovat se těm věcem, které zasluhují pozornosti Ústavního soudu, popř. dokonce i jeho zásahu,“ dodala soudkyně.
V závěru je Wagnerová osobní: „Takové pochybení lze totiž vysvětlit jen buď jako neznalost procesních předpisů... nebo jako snahu advokáta o získání majetkového prospěchu (odměny za sepsání ústavní stížnosti).“
Přeloženo do normální řeči, dává Wagnerová Kutějovi na výběr: buď je nevzdělanec, nebo lump.
Kutěj hodnotí věc stručně: „Jednal jsem v souladu se zákony i stavovskými předpisy České advokátní komory.“ Zároveň tvrdí, že případ je sporný a vytržený z kontextu. Na Ústavní soud se totiž podle svých slov obrátil jménem Jiřího Fialy. Ten již léta bojuje s českými soudy, které nedokázaly zajistit, aby manželka Fialovi dovolila po rozvodu vidět jejich děti.
Advokátní komora připomíná, že nemá žádné písemné podklady, aby si mohla tvrzení soudkyně ověřit. Případ přesto její mluvčí Iva Chaloupková označila za „znepokojivý“ a Kutějův postup za „profesní selhání“. „Z toho důvodu bude v této věci podán podnět kontrolní radě ČAK, která celou záležitost přešetří a rozhodne, zda na dotyčného advokáta podá, či nepodá kárnou žalobu,“ dodala mluvčí.
Chaloupková ovšem zároveň připomíná, že ústavní stížnosti jsou podle ní poměrně vzácné, a „proto ne všichni advokáti mají s tímto druhem podání zkušenosti“. Advokát taky v případě, že na tom klient trvá, nebo tehdy, když ho k tomu vybrala komora, nemůže sepsání stížnosti jen tak odmítnout - i tady by mu totiž mohl hrozit kárný postih.
Ústavní stížnosti musí vždy sepisovat výhradně advokát. Nakolik poklesky advokátů chod Ústavního soudu zdržují, nelze jednoduše zjistit. Ve statistikách jsou totiž podle mluvčí soudu Jany Pelcové zahrnuty i ty případy, kdy lidé chybují a ukvapeně si podají stížnost sami, přestože to zákon zapovídá.
