Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Česko

Pirátští europoslanci nominovali Assange na Nobelovu cenu míru. Sluhu Ruska, reagoval expolitik

Podporovatelka zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea drží transparent za jeho propuštění. (4. ledna 2021) foto: Reuters

Pirátští europoslanci nominovali Juliana Assange na Nobelovu cenu míru. Oficiální přihlášku v úterý za celou delegaci zaslala europoslankyně Markéta Gregorová. Zakladatel serveru WikiLeaks, který v minulosti uvolnil do éteru americké utajované dokumenty, je v současnosti v britské věznici. V USA mu hrozí až 175 let vězení. Jeho případ je podle europoslanců symbolem útisku svobody slova a práva veřejnosti na informace.
  10:25aktualizováno  13:43

Ministryně obrany Jana Černochová vnímá nominaci jako snahu o zviditelnění navrhovatele. „Nominaci samotnou považuji za nedůstojnou. Svoboda projevu a přístupu k informacím musí jít ruku v ruce s odpovědností a nesmí ohrožovat bezpečnost a životy konkrétních lidí. Ten, kdo tyto hodnoty vědomě a opakovaně ohrožoval, ten by neměl být adorován,“ sdělila redakci iDNES.cz.

Redakci odpověděla také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Pan Assange není žádným vězněm svědomí, je držen v britské vazbě na základě velmi vážného podezření ze špionáže, ze které navíc dodnes těží ruské úřady. Jeho nominaci na Nobelovu cenu za mír proto považuji za absurdní,“ napsala šéfka TOP 09.

Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil na Twitter napsal, že vyzrazení tajných info se trestá všude na světě. Požaduje také vyjádření od České pirátské strany. „Zdá se, že pirátští MEPs se definitivně urvali ze řetězu a jedou si v EU svou vlastní politiku. U takového pana Peksy je to znát již delší dobu,“ dodal.

Zaslouží si Assange nominaci na Nobelovu cenu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 8. února 2022. Anketa je uzavřena.

Ne1774
Ano1568

„Příběh Juliana Assange je pro mě vysoce symbolický. Je o boji za svobodu slova, tisku, za ochranu novinářů a všech těch, kteří zpřístupňují veřejnosti pravdivé informace,“ vysvětluje důvod nominace europoslankyně Gregorová Pirátským Listům.

Ta kvůli Assangovu vydání do Spojených států svolala loni v prosinci demonstraci před britskou ambasádou. Před dvěma lety se i osobně účastnila jednoho ze soudních slyšení.

„Julian Assange odhalil řadu závažných praktik, kterých se dopouštěly americké tajné služby i armáda. Jeho stíhání na základě zákona o špionáži z roku 1917 je prakticky perzekucí. Trestat někoho za zveřejnění informací ve veřejném zájmu vytváří nebezpečný precedent,“ říká Gregorová.

Text v nominaci uvádí: „Assange není hrdinou boje za svobodu slova, kterého bychom si vybrali, ale který nám byl vybrán těmi, kteří se svobody slova bojí. Proto je v zájmu všech jej dnes bránit. A dát mu v jeho nejtěžších chvílích znamení, že jednal správně.“

Co Navalnyj?

Na sociálních sítích se objevily reakce, proč raději Piráti nenominovali ruského disidenta Alexeje Navalného. „Tak drobný rozdíl je, že Navalnyj proti ruskému režimu bojoval, Assange mu sloužil,“ reagoval bývalý politik ODS Ivan Pilip.

Evropští Piráti v minulých letech nominovali i bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, který zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži. 

„Za prvé, Snowden byl v minulosti naší frakcí nominován. Za druhé, na Assange a jeho případ teď hledí celý svět, protože jde do finále, a může skončit strašným precedentem pro novináře i whistleblowery. To vážně ten význam takového gesta právě teď a s ním nevidíš?“ odpovídala Gregorová na dotaz proč nominovat Assange a ne Snowdena.

Dále dodává, že na chybách a osobě Assange tolik nezáleží, jako na tom signálu whistleblowerům, že se nemají bát promluvit, a že si takové činnosti společnost váží. 

Spojené státy padesátiletého zakladatele serveru WikiLeaks viní ze zveřejňování tajných materiálů o vojenských operacích v Iráku a Afghánistánu a obrovského množství ukradených diplomatických depeší. Tím údajně ohrozil život informátorů v mnoha zemích.

Pro americké úřady je špion a požadují jeho vydání do USA, kde mu hrozí trest vězení až na 175 let. Nicméně podle právníka americké vlády Jamese Lewise nejdelší trest, jaký kdy soud v USA v podobném případě udělil, je 63 měsíců.

Assange pobývá v londýnské věznici Belmarsh, kde je ve vazbě. V Británii byl zadržen už v prosinci 2010 na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici.

Americké úřady daly britským soudcům najevo, že pokud Assangeovo vydání odsouhlasí, mohl by si odpykat trest v takové délce, jakou by mu vyměřila justice v Austrálii.

Autor: