K sněženkám, rozkvetlým jívám a předčasně se pářícím zajícům se přidali i divocí ptáci. Hnízdit se totiž „mimo harmonogram“ rozhodly i kachny divoké. Právě hnízdění „březňaček“, jak se kachně divoké říká, není na konci února zcela obvyklou věcí. „Je to něco mimořádného. Běžnější je to v březnu. Už proto nese název březňačka,“ řekl Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Příčinu toho, že se příroda probouzí rok od roku dřív, vidí ornitologové v údajných klimatických změnách způsobených globálním oteplováním. „Nepochybuji o tom, že oteplování má vliv na přírodu jako takovou. Bohužel neexistuje ještě žádná vědecká studie, která by tento jev přesně popisovala,“ posteskl si Voříšek z ornitologické společnosti.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Kachna divoká není jediným tvorem z ptačí říše, který „startuje“ jaro. Již delší dobu jsou v přírodě vidět a slyšet skřivani, špačci a čejky. „Většinou jsou to ptačí migranti z Itálie či Francie. Nemají to daleko a načasování návratu je u nich z větší části řízeno geny,“ sdělil Petr Klvaňa z Kroužkovací stanice Národního muzea Praha.
Velmi hlasitým „tlampačem“ jara je na českých řekách racek chechtavý. „S rackem je to složitější. Polovina z jeho populace přivykla zdejšímu prostředí a nemá potřebu migrovat. Proto je k slyšení a vidění i v zimě, nejenom na jaře,“ vysvětlil Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.
Kachny jsou na řekách a rybnících zastoupené hojně. Zásluhu na tom mají myslivci. „Uměle je vysazují. Dělají to na kšeft. Pozvou si kolegy z Německa a ti je postřílí,“ podotkl Klvaňa.
