Pondělí 22. července 2024, svátek má Magdaléna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kachny březňačky už hnízdí. Začíná tedy jaro

Česko

PRAHA Konec zimy se blíží. Neklamným důkazem tohoto tvrzení jsou tzv. přírodní poslové jara.

K sněženkám, rozkvetlým jívám a předčasně se pářícím zajícům se přidali i divocí ptáci. Hnízdit se totiž „mimo harmonogram“ rozhodly i kachny divoké. Právě hnízdění „březňaček“, jak se kachně divoké říká, není na konci února zcela obvyklou věcí. „Je to něco mimořádného. Běžnější je to v březnu. Už proto nese název březňačka,“ řekl Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Příčinu toho, že se příroda probouzí rok od roku dřív, vidí ornitologové v údajných klimatických změnách způsobených globálním oteplováním. „Nepochybuji o tom, že oteplování má vliv na přírodu jako takovou. Bohužel neexistuje ještě žádná vědecká studie, která by tento jev přesně popisovala,“ posteskl si Voříšek z ornitologické společnosti.

Pokračování na straně 4

Dokončení ze strany 1

Kachna divoká není jediným tvorem z ptačí říše, který „startuje“ jaro. Již delší dobu jsou v přírodě vidět a slyšet skřivani, špačci a čejky. „Většinou jsou to ptačí migranti z Itálie či Francie. Nemají to daleko a načasování návratu je u nich z větší části řízeno geny,“ sdělil Petr Klvaňa z Kroužkovací stanice Národního muzea Praha.

Velmi hlasitým „tlampačem“ jara je na českých řekách racek chechtavý. „S rackem je to složitější. Polovina z jeho populace přivykla zdejšímu prostředí a nemá potřebu migrovat. Proto je k slyšení a vidění i v zimě, nejenom na jaře,“ vysvětlil Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Kachny jsou na řekách a rybnících zastoupené hojně. Zásluhu na tom mají myslivci. „Uměle je vysazují. Dělají to na kšeft. Pozvou si kolegy z Německa a ti je postřílí,“ podotkl Klvaňa.

Autor: